Aktuálně
historie v Krušnohoří
pohled

TOPlist

 

Vítáme Vás na stránkách sdružení Andělská Hora.

Vážení čtenáři a členové z.s.

Pokud máte připomínky, náměty nebo máte potřebu doplnit  některé uvedené sekce

pište na : Richka@email.cz

Administrátor
logomoje

 

Borovice

19. – 28. Únor a 24. Srpen – 2. Září

Borovice si je vědoma svých předností; často bývá zamilována sama do sebe a ráda se pohybuje v příjemné a milé společnosti. I přes tuto zjevnou slabost je schopna klást velmi silný odpor a dokáže se vyrovnat a každou potíží. Dokáže si zařídit život tak, aby pro ni byl co možná nejpříjemnější. Borovice je od základu aktivní, není v ní ani náznak pasivity: smělá a přímá, dokáže si poradit v každé situaci, ze které vždy něco vytěží pro sebe. Je to dobrý parťák a správná kamarádka. Příliš hluboká přátelství považuje však za něco svazujícího a raději si drží odstup. Zato však rychle vzplane jasným plamenem vášně a lásky, žel žhavý proud citu uhasne stejně rychle, jako vzplál.

Borovice se často pohoršuje nad různými událostmi a velmi rychle dokáže vše vzdát a ztratit. Proto zažívá mnoho hořkých zklamání, dokud se jí nepodaří najít vytoužený ideál. Odpovídající rovnováhu nachází borovice vždy v zaměstnání. Má vynikající organizátorský smysl a u spolupracovníků důvěru. Vybavená praktickou životní filozofií a povahou si dokáže vydobýt odpovídající úspěchy do doby, než ji nové myšlenky a nápady, které mimochodem bere velmi vážně, nedovedou k jinému cíli.

 

 

Břestovec

9. – 18. Únor a 14. -23. Srpen

Břestovec je mohutný, vzrostlý strom, vynikající vyjímečnou a plnokrevnou krásou. Je schpoen přizpůsobit se všem životním podmínkám, ačkoliv touží výhradně po nejvyšším komfortu. Břestovec se těší vyloženě ukázkovému zdraví. Nepatří právě k plachým lidem a mívá sklony se na ostatní dívat trochu z patra. Sebevědomý a odhodlaný, občas netrpělivý a lehce vznětlivý, chce lidi ve svém okolí vždy ohromit, při jeho píli a mnohostranném nadání, zvláště na hudebním poli, to pro něj nebývá nijak obtížné. Za všech okolností důvěřuje v sebe sama a údery od protivníka jej jen tak nezastraší. Cílů, které si jednou předsevzal, vždy dosáhne a to i v oblasti citů. Jeho partner se může pevně opřít o jeho zdravý optimismus a rád se nechá nabíjet jeho energií. Požadavky břestovce bývají však velmi vysoké a není snadné je vyplnit, často bývá vybíravý a celý žiivot čeká vlastně na jedinou velkou lásku. Ve svém povolání a zaměstnání se projevuje vynikajícími řídícími schopnostmi a dokáže se velmi rychle rozhodovat. I když se zdá, že byl přímo stvořen pro dobrodružství, po kterých velmi touží, většinou pracuje ve standardních profesích, jež však mohou mít čas od času dynamický průběh.

Poznámka:

Břestovec ( latinsky CELTIS) je strom z rodu rostlin konopovitých ( Cannabeceae ).Strom je vysoký max. 20 metrů s rozložitou korunou a velmi dlouhými větvemi. Borka ( kůra) je podobná buku, je hladká s olovově šedou barvou. Listy jsou oválné, 5 - 15 cm dlouhé s dlouhou špičkou. Dřevo je pevné a ohebné. Používalo se jej na výrobu rybářských prutů a bičů. V řečtině znamená keltis bič - odtud je i vědecký název stromu CELTIS.

Břestovec hojně roste v tropickém pásmu. U nás je několik exempářů v botanických zahradách.

Richka

 

 

 

Topol

4. -8. Únor, 1.-14. Květen a 5. -13.srpen

     Lidé ve znamení topolu mají jeden zcela výjimečný dar: vypadají po dlouhá léta stále stejně –svěží a mladí, zdá se, jako by snad vůbec nestárli. A k tomu navíc vypadají velmi dobře, jsou skutečnou ozdobou. Tento fenomén je však pro topoly obzvlášť důležitý, protože jejich nejhorším „nepřítelem“ je čas. Vypadá to, že je stále něco honí a pronásleduje, neustále mají na vyřízení tolik věcí, které je třeba ještě udělat. Topol potřebuje vlídné zacházení a příjemné prostředí, ale protože bývá i velmi vybíravý, zůstává často sám a opuštěný. Jeho neklidné srdce je schopno hlubokých citů, nachází však málokdy naplnění. Jeho nesmírná citlivost mu způsobuje v životě velké těžkosti. Jednou plný pesimistických myšlenek, jindy zase nabitý nadšením, své prožitky uchovává hluboko ve svém nitru. Topol bývá obdařen uměleckými vlohami, dokáže dobře organizovat a mívá sklony k filozofování. K jeho nejušlechtilejším povahovým vlastnostem patří spolehlivost v těžkých životních situacích. Topol bere partnerský vztah velmi vážně a jen velmi zřídka svého životního druha opouští. Nezávislá bytost ve znamení topolu se pod vlivem lásky stává poddajnou a oddanou.

Richka

 

Dnešní poznatek od rovněž velmi fundovaného autora-výkumníka je dosti překvapivý.Čeho se asi dočkáme příště?

Ještě jsem chtěl poznamenat, ze studium materiálů v originálním kurentu mi nečiní potíže a preferuji je před egerlandštinou, která se mi jeví jako dosti nespisovná a vzdálená Hochdeutsch.
Ke zmínce k pohlaví Doupňáka skromně doplňuji, že podle mých posledních výzkumů je tento endemit oboupohlavní, tj. jednodomý, neb VÚ 3 Auge vlastní zvukovou nahrávku v 4D provedení, na níž zmíněný jedinec volá při jednom ze svých setkání s černým Hundem Kazanem poblíž Kobaltové jeskyně nad Štichlovým mlýnem silným hlasem: jebem aj sám seba.
S úctou, Bedřich.
 

S badatelskými poznatky ohledně Doupovského strážce se vpravdě roztrhl pytel! Další a opět velmi fundovaný poznatek .

Od: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Komu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Datum: 22. 1. 2015 13:03:14
Předmět: Re: Vyhlášení soutěže o postavu a jméno Doupovských hor.

Dle mého názoru, po dlouholetém vědeckém bádání i pobytu v Doupovských horách(1960-62) jsem dospěl k názoru: Patron Doupovských hor má nyní podobu divočáka a slyší na jméno Dupp ! (neplést s hoteliérem Pupp) S přátelským pozdravem Henry v.r.

Richka

 

Cypřiš

25.leden -3.únor a 26. Červen -4. Srpen

Lidé narození ve znamení cypřiše zujmou na provní pohled svou postavou. Jsou silní, svalnatí a solidně stavení, často býbají skutečně velcí a robustní. Ačkoliv by to nikdo nepředpokládal, mívají obvykle poddajný charakter, který jim mnohdy umožňuje překonat různé obtížní situace. Pokud se cypřiši dostává destatečné množství uznání a peněz, bývá spokojený. Od života vlastně ani nic víc neočekává.

Co cypřiše nesnášejí, je samota. Vnímají to jako velmi nepříjemnou životní situaci, témeř jako trest, a proto se snaží mít vždy po ruce svou rodinu a přátele. Pokd jste si s cypřišem začali milostný vztah či románek, připravte se na to, že budete muset být odvážný. Cypřiš umí vzdorovitě a vášnivě trucovat, je přímo nesnesytelný a téměř nikdy není možné uspokojit jeho přání a potřeby. Ačkoli dokáže být věrným partnerem, často budete trpět jeho překypujícím temperamentem, vzdorovitým a zarputilým charakterem a stále novými vlastnostmi ukrytými v  jeho osobnosti. Bývá na jedné starně nesnesitelně pedantský, ovšem dokáže být stejně povrchní a nedbylý. Cypřiš není nic pro ty, kteří touží po harminii. To souvisí také s tím, že cypřiš se sám velmi rád vypovídá, ale přitom si nepotrpí na dlouhé diskuse. Díky bystré inteligenci a schopnosti rychle reagovat si cypřiš dokáže zorganizovat svůj život tak, aby si rozděli ve správném poměru práci a zábavu. I přesto bude v životě stále něco postrádat.

 

A ještě dalšía neznámé skutečnosti objevil neúnavný badatel a pátrač, pan Huml:

Dobré ráno,

po rozhovoru s panem J.M. z Jakubova jsem obdržel fotografie busty Doupňáka a krátký katalog jeho zjevení se v Doupovských horách - je psán kurentem. Z katalogu vyplývá, že se Tuppauer zjevoval od Andělské hory - podél Ohře - k Brodcům - k Valči - Verušičkám - Těšeticím. Je zde několik zmínek o černém psu ,,Schwarz Hund mit rote Augen... Name Kchasan".
Busta pochází z pozůstalosti Johanna Uhla z Doupova, měla by být z roku 1830. Soupis setkání s Tuppauerem - Dúpňákem vyhotovil Anton Kfelirsch ze Zakšova v roce 1897.

PS materiály sháním dál,
co nás badatele mate, je fakt, že je Doupňák většinou popisován s dlouhými vlasy, tady ani jeho pohlaví není úplně jisté

Foto v příloze.
 

Zdraví Libor Huml
doupnak 1830

doupnak 1830doupnak se soupisem vyjevu

doupnak se soupisem vyjevu

 

Je vidět, že oddálení vyhodnocení soutěže ( jméno a postava patrona Doupovských hor ) má své opodstatnění a prospělo celé akci. Na naš e-mail přišlo velmi zajímavé  zjištění.Jen tak dál :

---------- Původní zpráva ----------
Od: Libor Huml < Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript >'; document.write( '' ); document.write( addy_text13988 ); document.write( '<\/a>' ); //--> Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ;
Komu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Datum: 22. 1. 2015 9:28:50
Předmět: Re: Vyhlášení soutěže o postavu a jméno Doupovských hor.

 


Dobré ráno,

zasílám pár útržků, které jsem zatím pochytil od pamětníků.

Následující postavě se od války lidově říká ,,Doupňák" (u Rohozce i Dúpňák), Němci říkávali Tuppauer nebo Duppauer (pozor - neplést s holubem Doupňákem).
 
Nedávno mne opětovně překvapil při návštěvě Obrovické kyselky a proto nyní píši.

11. 1. 2015 ve 12:35 jsme jeli pro trochu keselky do láhve, když tu z křoví od potoka Hlinče vylézal hromotluk ,,Doupňák". Znám jej od vidění z let, kdy jsem na Hradišti vojákoval. Tehdy býval pomocníkem v nesnázích, třeba když nám při požáru nad Kozlovem zapadla osmikolka - mohutně se zapřel a nečekaně Tatru vytlačil (a že tahač T815 8*8 nepatří mezi nejlehčí!).

Trochu do historie:

- V německých vlastivědných novinách ,,Karlsbader Zeitung", číslo 6/1968 je vzpomínka Hermanna Maleyho (*1899 - +1976, honák dobytka z Dreihäuseln - Třídomí): ,,... hromotluk Tuppauer vylekal "šílence" z českých revolučních gard a ti pelášili od Tocova až
k Okenau (Okounov, Vokounov); toto se stalo 13. 5. 1945.

- Dle očitých svědectví bývá též viděn s černým psem, jedná-li se o ,,Kazana" zatím nelze s jistotou potvrdit. (se psem byl viděn u Činova, kterak sedí u dvou smírčích křížů v roce 1982 vojákem Ctiborem Černým; u střelnice Dvoračky jej pozoroval pan Karel Ďurovič v roce 1987.

--- Z celého, i následujícího, popisu se zdá, že se jedná o ryze doupovskou postavu mrmlajíci trochu česko-německy, kteráž se vyhýbá lidem a pomáhá jen tam, kde je třeba. ---

- Když jsem jezdíval Lochotínem, občas jsem jej také viděl, jak míří směrem ke Zlaťáku (vrch Goldberk/g), zde prý má vykutaný brloh. Do brlohu jsme za ním jednou s lezli, ale zavalil se před námi (foto ze štoly v příloze).

- Dle povídání sedláka Džubary z Olíčova (Olitzhaus) byl viděn Doupňák opět v roce 1952 na lesní pěšině, kde vylekal partu při kácení dubů pro školu v Březině; sám tehdy rukama vyrval ze země několik pařezů. - Toto mi potvrdil bývalý březinský učitel p. Bohumír Hájek - ještě žije v Rybářích. Potomci pana Džubary snad žijí v Bochově, jistě budou vědět.

- Dle kamaráda Jirky Skaly byl Doupňák viděn na hřbitově ve Svatoboru, kterak vylézá z hrobky se jménem Joh. Duppauer. Hrobka leží v jihovýchodní části hřbitova a je zcela zarostlá (datum pohřbu není úplně čitelné - rok 156? - jméno Joh... Daupp...)

- Když jsem v roce 2003 sloužil na Doupově a rozvážel jsem stráže při střelbách - tento byl vidět u Humnic, kde vylekal strážného Lukáše Janečka, ten utekl s hrůzou v očích až na věž na Žďár (Doupňákovi se prý nelíbilo, že mu kouřil nedaleko jeho dočasného brlohu konopí).

- Jindy, když jsme bourali ruské kasárny (cca květen 03) na Hlavákově, tak v suterénu obytného paneláku (toho jižního) byl namalován jeho portrét. Možná tam ještě bude, sklep je zahrnutý. Soudí se, že před strašlivým Doupňákem si tehdy Rusové projistotu vybudovali podzemní kryt Jasyr - to ovšem nelze potvrdit s naprostou jistotou. Jisté ovšem je, že mezi těmito vetřelci platil ze postrach číslo jedna; to potvrdil i jeden Ukrajinec, který zde sloužil a pozdejí bydlel v Malém Hlavákově (nyní bytem v Otovicích).

V příloze zasílám domnělý Doupňákův portrét od neznámého ruského vojína.
Ve skutečnosti tváří, zdánlivě v rysech, připomíná umrlce. Má delší bílé vlasy (portrét z přiložené fotografie je nyní zasypán na Hlavákově), vysoký cca 190cm.
Zatím není známá žádná fotografie nebo filmový záběr.


Vím, není toho mnoho, více jsem zatím nesehnal. Snad jej již také někdo z Vás potkal.

Zdraví Libor Huml
 
goldberk-g 2005
 
 Brloh na Goldbergu
 
doupnakuv vyraz kresba z hlavakova 2003 zz-top
 
Portrét z Hlavákova
 
goldberk-g 2005
 
Je to vskutku fascinující, takřka hororový portrét. Ani se nedivým těm prostým, ruským duším, že z něj měli bobky.
Richka
 

Pozorní čtenáři si jistě vzpomenou na vyhlášení soutěže o :" Jméno  a postava  patrona Doupovských hor" . Nějak se vše zašmodrchalo a vyhlášení vítěze, které bylo ohlášeno původně na 24.ledna se oddaluje. Zjistili jsme závažné skutečnosti. Ostatně posuďte sami:

Dobrý den vážení přátelé,

musíme posunout termín pro vyhlášení soutěže: jméno a postava patrona Doupovských hor.  Pořád ještě nepřišlo rozhodnutí vrchního soudu Č.R., kam se někteří účastnici soutěže odvolali. Důvod žaloby je: příliš krátká doba soutěže. Přitom soutěž běží ji sedmnáct let!

Děkuji za pochopení.

Za hodnotící komisi J:p.

Richka

 

Vážení čtenáři našeho webu, jistě si vzpomenete na červen loňského roku, kdy jsme odhalili na Andělské Hoře pamětní desku J.W.Goethovi. Další pak byly odhaleny v Nejdku a ve Svatošských skalách. Dnešní zajímavý článek s goethovskou tématikou vyšel nejprve v celostátním deníku Lidové noviny 7.1.2015  a pak byl i citován na "i dnes".

a ještě odkaz na článek v idnes :

http://vary.idnes.cz/objev-podstavce-unikatni-goethovy-busty-fpn-/vary-zpravy.aspx?c=A150109_2129619_vary-zpravy_ba

Richka

 

Pokračování keltského horoskopu je tu:

Jilm

12 – 24 ledna a 15-25 červenec

Pokud potkáte hezky oblečenou osobu s vytříbeným vkusem,která vás navíc zaujme pěknou postavou, pak jste se pravděpodobně setkali s jilmem. Jilmy jsou lidé, kteří se svými velmi umírněnými nároky proplouvají životem a cítí se být šťastnými. Z toho může dobře těžit i jejich okolí, pokud však neudělá nějakou chybu, která se jilmu citelně dotkne. Jilm žije velmi klidně a spořádaně. Mívá mnoho přátel, protože je považován za důvěryhodnou osobu, uznávanou a váženou v zaměstnání stejně jako v ostatních oblastech. Po zdravotní stránce nemá jilm zrovna na růžích ustláno, v  zásadě bojuje neustále s drobnými bolístkami a neduhy, které však málokdy přerostou v něco závažného.

Pokud jste si našli životního partnera ve znamení jilmu, můžete se na něj skutečně spolehnout. Jilm je věrný, vždy upřímný a rodinné blaho u něj stojí na prvním místě. Ve všedním životě byste se měli vybavit hroší kůží, protože jilm bývá poněkud tvrdohlavý a neústupný a rád se ujímá vedoucí role. Přitom jeho schopnost být velkorysým a umět přinášet oběti se vždy postarají o to, že se na jilm nemůžete nikdy dlouho zlobit

Vrozená inteligence jilmu mu umožňuje posunout sebe i ostatní kupředu. Jeho prozřetelnost a schopnost rozpoznat včas nabízející se příležitost mu dává široký prostor pro další rozhodování.

Richka

 

Adventní setkání je již minulostí, ale kdo by si jej rád připomněl, má možnost . E-mail , který přišel před svátky byl jednoduchý a jasný:

Zasílám Vám  adresu na které je celé video z adventního setkání 13. 12. 2014.  Omlouvám se za sníženou kvalitu obrazu, je to tím že je video tak dlouhé.

https://www.youtube.com/watch?v=rThknuY5iFE

Richka

 

 

Už jsme probírali počasí, jmeniny a vloni „významné dny“. Tak letos bychom se mohli něco dozvědět o naší povaze, o našem „já“ z pohledu horoskopu. A ne ledajakého. Z horoskopu Keltského.

Horoskop

Touha poznat a zařadit člověka je prastará a lidé už kdysi dávno začali rozlišovat vlastnosti těla a duše člověka. Tak vznikaly různé horoskopy. Skoro všechna národy si vytvořily svůj vlastní horoskop. Ne jinak tomu bylo i u Keltů. U nich se nevyskytují měsíční fáze a znamením zvěrokruhu , ale třináctistupňový rytmus, který zhruba odpovídá měsíčním fázím. U Keltů byly  symboly stromy, protože Keltové uctívali stromy a věřili, že ve stromech sídlí jejich božstva. K plejádě dvanácti stromů byl přiřazen ještě jeden strom, který korigoval časový prostor mezi roky.

Jedle

2 - 11. leden a 5 - 14 červenec

Půvab jedlí působí poněkud drsným a chladným dojmem. Jedle sama však oplývá mimořádně vytříbeným vkusem. Ve společnosti upoutává svou důstojností, zdrženlivostí a kultivovaným vystupováním. Miluje šperky, exkluzivní nábytek a vůbec vše krásné. Všeobecně se jedle může těšit dlouhověkosti. Život s jedlí nebývá vždy jednoduchý, protože často podléhá náladovosti, je umíněná a dokonce ve velké společnosti se může cítit osamělá. Má sklony být egoistická, aniž by si to uvědomovala.To však neznamená, že by s lidmi ve své blízkosti zacházela špatně, právě naopak cítí se být silně spjata se svým okolím a lidmi se kterými žije. Je ochotna přinést i velké oběti. K cizím lidem se však dokáže chovat chladně a odměřeně. V partnerském životě je to ona, kdo bývá většinou nespokojená, protože vyžaduje hodně a sama dává méně. Pokud ovšem potká toho pravého, osudově se zamiluje a je věrná.

Jedle je velmi ambiciozní, talentovaná a obdařená nevídanou pracovitostí. Její neobvyklá inteligence jí otevírá nepřeberné možnosti studia. Často však svého vzdělání nevyužije a zabývá se zcela jinou profesí. Jedle mívá často odpůrce, ale   i věrné přátele, protože ti dobře vědí, že jim v nouzi vždy podá pomocnou ruku.

Richka

 

Po delším čase se ozvala agentura Tři oči se zajímavým a velmi fundovaným  rozborem a opět šokovala, jak ostatně jinak. Vše si lze prostudovat v sekci KAZAN.

Richka

 

Zde vám předkládám dopis, který přišel z Islandu, byl použit automatický překladač.

Dovolte, abych Vám pomohl i já k objasnění původu černého psa, když v zimě roku 1966 do domku č.p. 51 přijela návštěva, byli to příbuzní, kteří se vrátili s Kalifornie, přijeli s nimi i nějací cizí lidé, ty měli blonďatou dceru, Ivanku.

Ivance mohlo být tenkrát tak sedmnáct, nebo maximálně osmnáct let, byla pěkně oblečená do černých šponovek a červené větrovky. Mi kluci sme byli Ivankou okouzleni, a když se nás zeptala kde se tady dá lyžovat, málem jsme se přetrhli ochotou jí ukázat stráň, které se tam u vás říká Rokle. Po poledni si naše obdivovatelka přinesla nádherné lyže s nějakým, nám v té době neznámým zařízením, do kterých se upevňovaly takové divné boty. Nesmíte zapomenout, že v roce 1965 měla Andělská Hora ještě prašné cesty, a u domu č.p. 24 vytékala močůvka od krávy Stračeny, zde cituji majitele krávy : „…pražáci (snad Zoulovi) co sem jezděj na letní byt, choděj každý ráno ten hnůj čuchat, prej je to zdravý na plíce“. Ivanka si zacvakla ty boty do těch lyží a vyrazila po stráni dolů, jela nádherně, kroužila mezi keři šípku a mi za ní utíkali, bořili jsme se v hlubokém sněhu, Ivanka čekala až dole u Dubinského potoka, lyže měla již sundané a my se přetahovali kdo, kterou lyži nahoru ponese. Takhle se to opakovalo asi sedmkrát, naše křusky už by promáčené, tepláky byli tak mokré, že se nám od nich namočili punčocháče až do rozkroku.

Když se začalo stmívat, na Andělské Hoře se tenkrát začínalo brzy stmívat, už jsme nemohli, jak zimou, tak únavou z běhání dolu za Ivankou a nošení lyží zase nahoru.

Při poslední jízdě, kterou Ivana ohlásila, jsem dolu už neběžel, protože ostatní kluci již odešli. Setmělo se tak, že sem dolu na Ivanu už neviděl, čekal jsem ještě nějakou dobu, že Ivanu uvidím, když se pořád nevracela, odešel sem také, zmrzlej a promáčenej.

Druhý den ráno, byla to neděle v měsíci lednu se Ivanka objevila s psím štěnětem černé barvy, na moji otázku, kde vzala to zvláštní štěně teď v lednu, odpověděla, že při poslední jízdě to trochu přehnala a zajela, až do potoka mezi kameny, kam se jí zaklínila noha i s lyží, no a prý se najednou na druhém břehu objevil černý chlap, slezl za ní do potoka nohu vyprostil, Ivanku odnesl do nějakého sklepa, kde bylo teplo, dal jí napít a najíst, potom prý usnula a nic si už nepamatuje, probudila se až v posteli, kde s ní spalo i tohle štěně, noha i lyže jsou v pořádku. Pak ke mně přistoupila, dala mi pusu na tvář, otočila se a zmizela i se štěnětem ve vratech. Od té doby jsem jí už nikdy neviděl, jenom z doslechu vím, že závodně lyžovala, později snad vlastnila nějaké hotely. To je ode mě všechno co Vám k Černému psu se Stichlova mlýna mohu říci.

Zdraví Jan Koczman- bývalí obyvatel Andělské Hory. 11.10.2011 Bakkafjorour / Island

 

 

To je nmohdy zásadní otázka při plánování venkovních ativit, výletů, zahrádkářských prací, srazů  atd. Centrální předpověď v televizi nebo rozhlase je jen tak orientační. Lokální bývá přesnější . Na   www.meteoskop.cz/karlovyvary  se dozvíte jak bude . Pokud do rámečku  " hledané  místo "napíšete   název města či vesnice, máte předpověď i tam.

Richka

 

Před pár dny proběhla v televizi i rozhlase informace o další gastronomické lahůdce, kterou nás obdařilo sousední Polsko. Jednalo se o plněné trubičky a sušenky „ obohacené „ o jed na krysy. Po posypové soli a plesnivých vejcích v potravinách mohutně přitvrdili, jen co je pravda. A z vyjádření jakéhosi představitele tamního ministerstva se vlastně není o čem bavit. Zde je asi na místě parafrázovat výrok románové postavy sapéra Vodičky z dobrého vojáka Švejka….“Voni by potřebovali dostat überšvunkem přes držku a pak se s nima dá teprve mluvit“.

A jak poznat od koho vlastně je ten který výrobek. K tomu slouží už řadu let čárový, neboli EAN    ( European Article Numbering ) kód. EAN představuje soubor kontrastních čar a mezer o různé šířce a je doplněn souborem číslic a pomocných znaků. Rozměr kódu je normalizován a identifikace je prováděna pomocí čtečky kódů. Čísla jsou rozdělena do skupin. První tři místa určují stát, další čtyři místa identifikují výrobní podnik a pět míst slouží pro označení výrobku. Identifikační čísla států v kódu EAN:

Francie                30 – 37               Německo              400 – 430

Rusko                  46                      Ukrajina                  482

Anglie                  50                       Řecko                    520

Belgie+Lucembursko                     54

Irsko                     539                     Portugalsko          560

Dánsko                  57                     Polsko                  590

Rumunsko           594                     Maďarsko             599

Čína                     690 – 692           Švýcarsko               76

Itálie                        80 –   83           Holandsko               87

Vietnam                 893                    Rakousko                90 – 91

Španělsko               84                    Švédsko                   73

Česko                   859                    Slovensko               858

Na obalu výrobku je ještě jeden identifikátor. Je to malá elipsa, ve kterém je napsaná zkratka země, např. CZ a pod ním je pak číslo výrobku a další řady čísel. Pokud je výrobek tzv. přebalen, což znamená, že jej zakoupila tuzemská firma a pouze přebalila pod svou obchodní značkou a kódem země (v našem případě bude 859 ), musí na obalu být i ona elipsa s kódem země původu.

Tolik v informativní zkratce.

Richka.

 

Podnět k zamyšlení a možná i dobrý typ pro další z našich výletů do " ráje Šumavského" nám  poslal pan Václav Svoboda.

Výročí Karla Klostermanna

Vážení příznivci šumavských vycházek, dovolte, abych vám připomněl, že na letošní rok připadají hned dvě výročí spisovatele, který je se Šumavou spojen jako málokdo. 13.února uplyne 165 let od narození a 16.července 90 let od úmrtí Karla Klostermanna. Asi není nikdo, kdo by alespoň podle názvu neznal kultovní knihu Šumavy – Ze světa lesních samot. Než ji však Klostermann napsal, musel ujít složitou pouť nejen po šumavských lesích, cestách a loukách, ale také ve svém životě. Narodil se do rodiny lékaře Josefa Klostermanna v hornorakouské obci Haag. Rod však pocházel ze Šumavy, konkrétně z okolí Rehbergu (dnešní Srní). Jeden z předků je vzpomínán jako legendární dvoumetrový silák, který dokázal rukama postavit na kola převrácený vůz s dřívím a další kousky. Říkalo se mu Rankelský Sepp (podle rodiště na samotě Ranklov nedaleko Horské Kvildy). Dnes má pomník naproti penzionu Rankel na Horské Kvildě. Vraťme se však k budoucímu „spisovateli Šumavy“. Byl nejstarším z 10 dětí. Hned rok po jeho narození se rodina stěhuje zpět do Čech, do Sušice. Otec několikrát změnil působiště, ale nakonec se usadil v Kašperských Horách. Karel vystudoval gymnázium (Klatovy, Písek) a odešel do Vídně, aby se stal jako otec lékařem. Po 5 semestrech ale studia medicíny ukončil a nakonec se stal profesorem němčiny a francouzštiny na reálném gymnáziu v Plzni (byl jazykově neobyčejně nadaný – hovořil i česky, italsky, rusky, španělsky, anglicky, srbochorvatsky, rumunsky a polsky). Během studií si musel přivydělávat , neboť otec zemřel a Karel musel podporovat na studiích i nejmladšího bratra Jakuba, který se stal knězem. Z nevelkého profesorského platu podporoval i matku a další sourozence. Poté, co ovdověl, se znovu oženil, s dcerou továrníka, a tím se zabezpečil na zbytek života. Po odchodu do penze žil ve Štěkni, kde také zemřel. Hrob má v Plzni, srdce mu ale zůstalo na Šumavě, kterou tolik miloval a navštěvoval ji každou volnou chvilku. Do detailu poznal život jejích svérázných obyvatel, obdivoval jejich vůli rvát se s nelítostnou přírodou a oslavoval je ve svých knihách. Největší slávu mu přinesl již zmiňovaný román Ze světa lesních samot, jehož děj se odehrává na březnické hájovně (v té době se Březník nazýval Pürstlink a byl, stejně jako dnes, jedním z nejodlehlejších míst Šumavy, kde zima trvá 7 měsíců a 5 měsíců je chladno. Když se však vydaří slunný den, je to i jedno z nejnádhernějších míst) a jméno revírníka Kořána se stalo symbolem šumavských hajných. Z dalších knih Klostermannových stojí za přečtení např. romány V ráji šumavském, Skláři či povídky Odyssea soudního sluhy nebo Bílý samum.

Václav Svoboda, rodák šumavský

 

pf2013

 

Silvestrovská úvaha.

A je to zase tady. Noc, kdy po zkonzumovaném alkoholu se roztáčejí mozkové závity jako vrtule letadel, noc, kdy je všem veselo - nebo alespoň se o to snaží - noc plná rachotu a čmoudu z ohňostrojů a petard. Noc silvestrovská. Bujaré veselí graduje a nikdo pranic nedbá hodin následujících. Vždyť už náš nezapomenutelný génius a objevitel Jára da Cimrman vyřkl klasický postulát: „ Chlast je slast“.     Ovšem ráno pak nebývá moudřejší večera. Většinou má takovýto oslavovatel na krku malou hlavu a v ní ještě větší, která se chce dostat ven z té malé. A za krkem mu sedí parádní orangutan! Kocovina. V různých zemích mají pro tuto příšernou „nemoc“ různá pojmenování a také zaručené recepty „jak na to“! Tak v Dánsku, jak známo podle některých rčení – pije jak Dán- říkají, že mají tesaře v hlavě ( tommermand). Němci zase vidí kocoura a slyší jeho nářek ( Katzenjammer. Zkomolením tohoto slova patrně vznikl i český výraz kocovina ). Japonci tento stav nazývají fucukajoi, což je celkem výstižné - opilost druhého dne. Španělé mají výraz Rasaca. No a nejlepší a nejvýstižněji pojmenovali kocovinu Francouzi. Avior la gueule du bois - znamená to „ mít dřevěnou držku“. To snad ani nepotřebuje komentář, zcela přesně vystiženo.

A jak nato? No nějakým vyprošťovákem! Někdo upřednostňuje silný vývar, lák z okurek, silnou černou kávu atd. Kupříkladu v Anglii si dávají „trpícího parchanta“ , mix z ginu + brandy + limetkového džusu + toniku + zázvorové limonády. Kubánci preferují bílý rum s ledem a v USA, jak jinak Coca Colu. No a odborníci na slovo vzatí - Rusové – dají několik stakanů a je vymalováno. Takové pivo také není k zahození. Osvědčila se také sklenice vody s šumivým vitaminem C, v lékarně se dá pořídit Samaritán, Antiethanol 107, Noblem, Prevento, Drinkchaser. Drsní a zkušení harcovníci v „ oboru“ preferují metodu „ TZ“- taktické zvracení .Tím výrazně a cíleně sníží hladinu alkoholu a dříve se doberou střízlivosti .

Tak vzhůru do bezvědomí, pijte s mírou a když není žádný nablízku, tak s někým jiným, ale tak, aby nebylo kalné opilcovo ráno.

Volně podle vlastních zkušeností a Lidových novin. Richka

 
nezapomeň poblahopřát...
kalendář jmen
nejnovější komentáře
Přihlášení



Počasí na Karlovarsku