Aktuálně
historie v Krušnohoří
pohled

TOPlist

 

Vítáme Vás na stránkách sdružení Andělská Hora.

Vážení čtenáři a členové z.s.

Pokud máte připomínky, náměty nebo máte potřebu doplnit  některé uvedené sekce

pište na : Richka@email.cz

Administrátor
logomoje

To je nmohdy zásadní otázka při plánování venkovních ativit, výletů, zahrádkářských prací, srazů  atd. Centrální předpověď v televizi nebo rozhlase je jen tak orientační. Lokální bývá přesnější . Na   www.meteoskop.cz/karlovyvary  se dozvíte jak bude . Pokud do rámečku  " hledané  místo "napíšete   název města či vesnice, máte předpověď i tam.

Richka

 

Před pár dny proběhla v televizi i rozhlase informace o další gastronomické lahůdce, kterou nás obdařilo sousední Polsko. Jednalo se o plněné trubičky a sušenky „ obohacené „ o jed na krysy. Po posypové soli a plesnivých vejcích v potravinách mohutně přitvrdili, jen co je pravda. A z vyjádření jakéhosi představitele tamního ministerstva se vlastně není o čem bavit. Zde je asi na místě parafrázovat výrok románové postavy sapéra Vodičky z dobrého vojáka Švejka….“Voni by potřebovali dostat überšvunkem přes držku a pak se s nima dá teprve mluvit“.

A jak poznat od koho vlastně je ten který výrobek. K tomu slouží už řadu let čárový, neboli EAN    ( European Article Numbering ) kód. EAN představuje soubor kontrastních čar a mezer o různé šířce a je doplněn souborem číslic a pomocných znaků. Rozměr kódu je normalizován a identifikace je prováděna pomocí čtečky kódů. Čísla jsou rozdělena do skupin. První tři místa určují stát, další čtyři místa identifikují výrobní podnik a pět míst slouží pro označení výrobku. Identifikační čísla států v kódu EAN:

Francie                30 – 37               Německo              400 – 430

Rusko                  46                      Ukrajina                  482

Anglie                  50                       Řecko                    520

Belgie+Lucembursko                     54

Irsko                     539                     Portugalsko          560

Dánsko                  57                     Polsko                  590

Rumunsko           594                     Maďarsko             599

Čína                     690 – 692           Švýcarsko               76

Itálie                        80 –   83           Holandsko               87

Vietnam                 893                    Rakousko                90 – 91

Španělsko               84                    Švédsko                   73

Česko                   859                    Slovensko               858

Na obalu výrobku je ještě jeden identifikátor. Je to malá elipsa, ve kterém je napsaná zkratka země, např. CZ a pod ním je pak číslo výrobku a další řady čísel. Pokud je výrobek tzv. přebalen, což znamená, že jej zakoupila tuzemská firma a pouze přebalila pod svou obchodní značkou a kódem země (v našem případě bude 859 ), musí na obalu být i ona elipsa s kódem země původu.

Tolik v informativní zkratce.

Richka.

 

Podnět k zamyšlení a možná i dobrý typ pro další z našich výletů do " ráje Šumavského" nám  poslal pan Václav Svoboda.

Výročí Karla Klostermanna

Vážení příznivci šumavských vycházek, dovolte, abych vám připomněl, že na letošní rok připadají hned dvě výročí spisovatele, který je se Šumavou spojen jako málokdo. 13.února uplyne 165 let od narození a 16.července 90 let od úmrtí Karla Klostermanna. Asi není nikdo, kdo by alespoň podle názvu neznal kultovní knihu Šumavy – Ze světa lesních samot. Než ji však Klostermann napsal, musel ujít složitou pouť nejen po šumavských lesích, cestách a loukách, ale také ve svém životě. Narodil se do rodiny lékaře Josefa Klostermanna v hornorakouské obci Haag. Rod však pocházel ze Šumavy, konkrétně z okolí Rehbergu (dnešní Srní). Jeden z předků je vzpomínán jako legendární dvoumetrový silák, který dokázal rukama postavit na kola převrácený vůz s dřívím a další kousky. Říkalo se mu Rankelský Sepp (podle rodiště na samotě Ranklov nedaleko Horské Kvildy). Dnes má pomník naproti penzionu Rankel na Horské Kvildě. Vraťme se však k budoucímu „spisovateli Šumavy“. Byl nejstarším z 10 dětí. Hned rok po jeho narození se rodina stěhuje zpět do Čech, do Sušice. Otec několikrát změnil působiště, ale nakonec se usadil v Kašperských Horách. Karel vystudoval gymnázium (Klatovy, Písek) a odešel do Vídně, aby se stal jako otec lékařem. Po 5 semestrech ale studia medicíny ukončil a nakonec se stal profesorem němčiny a francouzštiny na reálném gymnáziu v Plzni (byl jazykově neobyčejně nadaný – hovořil i česky, italsky, rusky, španělsky, anglicky, srbochorvatsky, rumunsky a polsky). Během studií si musel přivydělávat , neboť otec zemřel a Karel musel podporovat na studiích i nejmladšího bratra Jakuba, který se stal knězem. Z nevelkého profesorského platu podporoval i matku a další sourozence. Poté, co ovdověl, se znovu oženil, s dcerou továrníka, a tím se zabezpečil na zbytek života. Po odchodu do penze žil ve Štěkni, kde také zemřel. Hrob má v Plzni, srdce mu ale zůstalo na Šumavě, kterou tolik miloval a navštěvoval ji každou volnou chvilku. Do detailu poznal život jejích svérázných obyvatel, obdivoval jejich vůli rvát se s nelítostnou přírodou a oslavoval je ve svých knihách. Největší slávu mu přinesl již zmiňovaný román Ze světa lesních samot, jehož děj se odehrává na březnické hájovně (v té době se Březník nazýval Pürstlink a byl, stejně jako dnes, jedním z nejodlehlejších míst Šumavy, kde zima trvá 7 měsíců a 5 měsíců je chladno. Když se však vydaří slunný den, je to i jedno z nejnádhernějších míst) a jméno revírníka Kořána se stalo symbolem šumavských hajných. Z dalších knih Klostermannových stojí za přečtení např. romány V ráji šumavském, Skláři či povídky Odyssea soudního sluhy nebo Bílý samum.

Václav Svoboda, rodák šumavský

 

pf2013

 

Silvestrovská úvaha.

A je to zase tady. Noc, kdy po zkonzumovaném alkoholu se roztáčejí mozkové závity jako vrtule letadel, noc, kdy je všem veselo - nebo alespoň se o to snaží - noc plná rachotu a čmoudu z ohňostrojů a petard. Noc silvestrovská. Bujaré veselí graduje a nikdo pranic nedbá hodin následujících. Vždyť už náš nezapomenutelný génius a objevitel Jára da Cimrman vyřkl klasický postulát: „ Chlast je slast“.     Ovšem ráno pak nebývá moudřejší večera. Většinou má takovýto oslavovatel na krku malou hlavu a v ní ještě větší, která se chce dostat ven z té malé. A za krkem mu sedí parádní orangutan! Kocovina. V různých zemích mají pro tuto příšernou „nemoc“ různá pojmenování a také zaručené recepty „jak na to“! Tak v Dánsku, jak známo podle některých rčení – pije jak Dán- říkají, že mají tesaře v hlavě ( tommermand). Němci zase vidí kocoura a slyší jeho nářek ( Katzenjammer. Zkomolením tohoto slova patrně vznikl i český výraz kocovina ). Japonci tento stav nazývají fucukajoi, což je celkem výstižné - opilost druhého dne. Španělé mají výraz Rasaca. No a nejlepší a nejvýstižněji pojmenovali kocovinu Francouzi. Avior la gueule du bois - znamená to „ mít dřevěnou držku“. To snad ani nepotřebuje komentář, zcela přesně vystiženo.

A jak nato? No nějakým vyprošťovákem! Někdo upřednostňuje silný vývar, lák z okurek, silnou černou kávu atd. Kupříkladu v Anglii si dávají „trpícího parchanta“ , mix z ginu + brandy + limetkového džusu + toniku + zázvorové limonády. Kubánci preferují bílý rum s ledem a v USA, jak jinak Coca Colu. No a odborníci na slovo vzatí - Rusové – dají několik stakanů a je vymalováno. Takové pivo také není k zahození. Osvědčila se také sklenice vody s šumivým vitaminem C, v lékarně se dá pořídit Samaritán, Antiethanol 107, Noblem, Prevento, Drinkchaser. Drsní a zkušení harcovníci v „ oboru“ preferují metodu „ TZ“- taktické zvracení .Tím výrazně a cíleně sníží hladinu alkoholu a dříve se doberou střízlivosti .

Tak vzhůru do bezvědomí, pijte s mírou a když není žádný nablízku, tak s někým jiným, ale tak, aby nebylo kalné opilcovo ráno.

Volně podle vlastních zkušeností a Lidových novin. Richka

 

Ano, přesně tak to bylo.

Ano, výzkumu této problematiky jsem věnoval nejlepší léta svého života a nelituji toho.

Dlužno ještě dodat, že černý pes Kazan se vzácně zjevuje v okolí A.H. i v bílé formě zvané alba a v zájmu konspirace slyší na jméno Viktorie (Viki), někdy i Wyktorie (Wyky).

Zdravím.

 

Dobrý den,
zdravím z Lubence a posílám ještě PF než nastane konec světa.........
Doufám, že lidé konečně dostanou rozum, jak se přepovídá v Novém
věku Vodnáře. Zatím tomu však nic nenasvědčuje.
Jitka a Richard Kantovi
www.skloart.cz

=

Mockrát děkujeme,přejeme klidné a šťastné prožití vánočních svátků.Součastně mockrát děkujeme za vše co děláte a moc si toho vážíme.
Lucie a Martin

=

 

Ahoj všem!

Celé Vaše sdružení je jako boží zjevení – v této době! Přeji Vám všem elán do dalších akcí, držím palce, ať se práce daří a věřím, že budu moci taky přispět svojí troškou do mlýna!

Jitka Stoklasová

 

Štědrý den, čas s nádechem tajemna provoněný purpurou a cukrovím, čas očekávání, vyvrcholení příprav, pečení, zmatků a shánění všeho možného i nemožného. Od pradávna byl 24.prosinec spojován také s mnoha pověrami a " pravidly" , které se dodržovala a ctila. Naši předkové při tom vycházeli z poznatků a " moudra" svých rodičů a prarodičů. Většina pověr se dotýkala hospodářství, stavení  a  života na vsi. Některé pověry si připomeneme, protože mnohé z nich také i v dnešní " moderní době" rádi dodržujeme.

Na Štědrý den- nezametáme, abychom z domu nevymetli duše zemřelých předků.

                       - pokud si něco koupíme nebo prodáme, přivodíme si neštěstí.

                      -  po večeři nenecháme dohořet svoji svíčku až do úplného konce, protože komu se to stane, příštích vánoc se nedožije.

                      - než začneme s večeří, připravíme si vše potřebné, abychom nemuseli vstávat od stolu.Kdo vstane, potká ho neštěstí.

                      - sváteční stůl obtočíme provazem, aby se do domu během roku nedostal zloděj.

                      - pod ubrus na roh stolu dáme mince, aby se nás držely peníze.

                      - do peněženky si dáme šupinu ze štědrovečerního kapra, aby byla pořád plná peněz.

                      - rybí polévku jíme pomalu, jedině tak budeme dlouho živi a zdrávi.

                      - o půlnoci otevřeme okna a dveře, aby mohli ven vylétnout zlí duchové.

Co přináší o vánocích štěstí:

Když v noci na Boží hod vystřelíme z pušky směrem k měsíci .

Čerstvý chléb upečený 25.12 a čerstvá vejce snesená 25.12. mají kouzelnou moc

Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.

Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí.

Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek.

Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim.

A co přinese smůlu:

před půlnoční mší se nesmí šít a  plést, protože by myši dílo zničily.

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu do domu.

 

A slovo vánoce  zní i takto:

Anglicky - CHRISTMAS, arabsky - ID AL-MILAD, dánsky - JUL, v esperantu - KRISTMASKO, chorvatsky - BOZIC, hebrejsky - CHAGAMOLAD HANOTSRI, italsky - NATALE, maďarsky - KARACSONY, japonsky - KRISUMASU, španělsky - NAVIRAD, švédsky - JUL, turecky - NOEL, polsky - BOZE NARODZENIE, norsky - JUL, portugalsky - NATAL, finsky - JOULU, francouzsky - NOEL, holandsky - KERSTMIS, rumunsky - GRACIUM, rusky - RAŽDESTVO, řecky- CHRISTOUYENNA.

Přeji všem  členům andělskohorským, našim čtenářům a sympatizantům  spokojené a pohodové svátky zimního slunovratu, svátky vánoční.

Richka-administrátor.

 

 

pc220689pf1

 

Jesličky-betlém.

Dávno před zvykem zdobit vánoční stromek byly symbolem Vánoc  jesličky neboli betlém. Jednalo se vždy o umělecké ztvárnění Panny Marie a svatého Josefa, jak pečují o právě narozeného Ježíše, ležícího v jesličkách. Scéna bývala vždy doplněna třemi orientálními králi, kteří přinášeli Ježíšovi dary. Jako další se vyskytovala různá zvířátka a další figurky. Za těmito postavami bylo nakresleno město Betlém.

Nejstarší zmínky hovoří o 4. století, kdy se plastické výjevy narození objevily v římských chrámech. Za první doložené se považují  jesličky jáhna, později zvaného František z Assisi, který je vytvořil jako živý obraz ve dvacátých letech 13. století poblíž obce Greccio ve střední Itálii. Představení probíhalo v upravené jeskyni, která byla osvětlena loučemi, uvnitř byly jesličky, oslík  a telátko. Rozšíření tohoto představení přinesl středověk, betlémy se začaly objevovat v chrámech a kostelech jako soubor soch a sošek. Na konci 16. století pronikly jesličky i do světského prostředí, mezi měšťany, řemeslníky a na venkov. V 60 letech 16. století se objevují i v českých zemích, konkrátně v kostele sv. Klimenta v Praze. Katolická církev tohoto zvyku využila k emocionálnímu působení na své farníky. Vytváření  betlémů bylo rovněž dobrým způsobem obživy  a příjmů pro mnohé řemeslníky. Avšak Marie Terezie svým dekretem z roku 1751 zakázala vystavování betlémů v kostelích. Tím přispěla k rozvoji domácí lidové tvorby, ke vzniku " betlémářství " jako oboru. V 18. a 19. století se stalo vyřezávání a vystavování betlémů velmi rozšířeným zvykem a v postavičkách se odrážel každodenní, běžný život obyčejných lidí. A jak známo, lidová tvořivost nezná mezí. V chudších rodinách se jesličky vyráběly z těsta, papíru nebo z papírové hmoty, vyřezávali se ze dřeva. Na vesnicích byla oblíbeným materiálem sláma a kukuřičné šustí. Také keramická hlína, perník nebo chlebová střida přišly ke slovu. S postupujícím rozvojem průmyslu a řemesel se stavějí betlémy mechanická, kde se pohybuje množství figurek. Některé betlékmy se vestavují do skříněk či obrazových rámů. V krušnohoří bylo zvykem postavy a krajinu natřít klihem a posypat drceným sklem nebo hrubou solí  jako imitací sněhu. Na konci 19. a ve 20. století jsou vydávány tiskem vystřihovánky betlémů, které mnohdy vytvořili přední umělci té doby. Vzpomeňme např. na betlém od Mikoláše Alše .

Betlémy se stavěly na Štedrý den a rozebíraly se až na Hromnice ( 2. února).

Z jesličkových zajímavostí.

Jedny z největších klasických jesliček mají v rakouském Steyeru,čítají na osm set postav  a rozmístěny jsou na ploše 60 m čtverečních. Vyřezal je místní obchodník Josef Friml ve 20 . soletí.

Nejslavnější český betlém je třebechovický. Vytvořili jej truhlář Josef Probošt , řezbář Josef Kapucián a tesař Josef Friml. Práce jim trvala 40 let a dílo dokončili v roce 1906. Celý betlém  váží tři tuny a má 400 pohyblivých figurek a dalších 2000 předmětů.  Krýzovy jesličky. Jsou vystaveny v městském muzeu v Jindřichově Hradci. Vytvořij je punčochář Krýza kolem roku 1900. Je to mechanický betlém s 1398 kašírovanými postavičkami z nichž se 133 pohybuje. Kromě scény narození Ježíše je zde také scéna " vraždění neviňátek" , což je pro české betlémy nezvyklé.  Metelkům betlém. Jeho autorem je ředitel dívčí školy v Jilemnici a pochází v osmdesátých let 19.století. Betlém má 300 postaviček včetně sokolů cvičících na hrazdě. Zabírá čtvrtinu kruhové výseče a staví se do rohu místnosti.  A posledním známějším  betlémem je Čaloudův betlém. . Písmomalíř Čaloud jej vytvořil pro chrám sv. Martina v Třebíči. Jeho betlém je  malovaný, papírový a má neuvěřitelných tři tisíce postav.

V polovině 19. století vytvořil krkonošský švec Josef Mařatka jesličky, kde se přišlo Ježíškovi poklonit celé husitské vojsko včetně Jana Žižky.

A na slovensku vznikl betlém, kde jsou všechny postavy nahé. Jeho autorem je  Košický výtvarník Peter Hanko.

 

 

Pozorný návštěvník Andělské hory si jistě povšimnul odkrytého základu , který je situován  po levé straně  vedle  schodiště, vedoucího na rampu kostela sv. Michaela. Jedná se o základy bývalé  kaple sv. Jana Nepomuckého. Podrobnosti o této stavbě se dočtete zde.

Jak ona kaple vypadala dokazuje reprodukce z Karsbader Zeitungu ( vydává společnost vysídlenců ).

andlka

 

Stará francouzská píseň ze 13. století se zmiňuje o stromku s hořícími světly. Alsaský lesní řád z roku 1561 dovoloval každé měšťanské rodině uříznout si v  městském lese jednu jedličku  za účelem vánočním. V Brémské kronice z roku 1570 se v souvislosti s oslavami vánočních svátků píše o jedli ozdobené ovocem, sladkostmi a papírovými květinami. V Lipsku měli zase v roce 1765 vztyčenou na náměstí obrovsku jedli. To víme od J.W.Goetha, který ji opěvoval. To jsou patrně jedny z prvních zmínek o ozdobeném vánočním stromku. Ovšem je třeba se zmínit o starší legendě,  která praví, že kdysi v 6. století žil ve francouzském Burgundsku jistý irský mnich. Ten slavil vánoce tak, že na kopci spolu s místními nepokřtěnými obyvateli , uctívali  zimní slunovrat u posvátné jedle.

V 17. století si stromky pořizovali bohatší němečtí řemeslnici, zejména protestanti, od nich zvyk převzali úředníci, aristokraté a šlechta. Evangelické kostely se přidali v průběhu 18.století a mezi měšťany se ozdobování stromečku rozšířilo během  čtyřicátých let 19. století. Bylo to převážně v Bavorsku a v Čechách . Ale na Valašsku a na Slovácku se před rokem 1900 o zdobených stromcích moc nevědělo.Uvádí se v literatuře, že tento zvyk pronikl do slovanských zemí přes Polsko. Ozdobený vánoční stromeček se v té době objevoval v Anglii a Francii. Přes oceán se pak dostal i do Spojených států. Někteří badatelé v tomto oboru říkají, že zvyk zdobit stromek k nám přišel ze severských zemí ale s vánocemi neměl nic společného. V té době se v Českých zemích stavěli jesličky ( o tom příště).

Ani na symbolice se odborníci nemohou zcela shodnout. Buď se ozdobené stromečky objevovali jako součást uctívání jakéhosi přesně nespecifikovaného germánského boha, anebo šlo o čistě křesťanský symbol pro světlo, které souviselo s narozením Krista. Zpočátku se stromek věšel ke stropu špičkou dolů a byla to vždy jedlička . Smrček přišl do módy až mnohem později. Před rokem 1800 se stavěl ve veřejných místnostech a teprve v první polovině devatenáctého století si lidé jím  začali zdobit své příbytky. I přes to se  tento zvyk nedá označit jako čistě lidový.

Za první pražský vánočně ozdobený stromek lze považovat jedličku, kterou v roce 1812 představil svým kolegům ředitel Stavovského divadla Karel Leibich  .Po celé Praze se pak nemluvilo o ničem jiném. K pozdějšímu rozšíření této tradice patrně přispěla povídka spisovatele  Schmida Štědrý večer, která líčila oslavy vánoc a kterou v roce 1827 do češtiny přeložil páter Sláma.

Ozdoby. Zdobení stromků se postupně rozšířilo. Z počátku bylo skomnější, zdobilo se jen jablky a  ořechy. Později se přidaly ozdoby z papíru a cukroví . V některých oblastech se vyráběly ozdoby z brambor a pozlacovali se  nebo se v mouce obalovaly šišky. Tyto ozdoby se k větvím připevňovali pomocí červených mašlí. Později se jako módní záležitost objevily látkové a vatové kousky. Postupem času ( v 70. letech 19. století) se začínají prosazovat ozdoby  skleněné . Šlo o docela lukrativní záležitost a doba přála objevům, začínají se objevovat ozdoby ze všeho možného.Převládá kov, vosk, vata, sklo, pečené cukroví, papír. Vyráběla se především zvířátka, ryby, ptáčkové  hvězdy a  další podobné předměty napodobující přírodu. Koncem 19. století se proslavili čeští skláři, kteří s velkým úspěchem do celé Evropa ale i do zámoří vyváží foukané  skleněné ozdoby . Počátkem 20. let dvacátého století se už objevují elektrické žárovičky, prskavky a čokoládové bonbóny zabalené do staniolu. Objevují se první vánoční čokoládové kolekce. V průběhu času se přidává umělý sníh, umělé stormky a podobné obludnosti. To už však s kouzlem prostých vánoc nemá nic společného. Svět dobývá  nevkus a komerce.

Oheň.Svíčky  na stromcích  symbolizují světlo.Tedy narození Krista, příchod Mesiáše, který to světlo vlastně přinesl. Světlem rozumíme spasení. Výklad však může ale  být dvojí. Podle starých pohanských zvyků měly být zapálené ohně  oslavou příchodu slunovratu, příchodu slunce. Jisté je , že se  ohýnky objevovali už od počátků zdobení stromků. Nejdříve jako speciální louče, ty pak nahradily voskové svíce. Ty však byli drahé a nedostupné každému. Teprve s objevem parafínu ( 1830 ) dochází ke všeobecnému rozšíření používání vánočních svíček.

 

Liturgické vánoční svátky mají svůj řád. Startují adventem, který začíná čtyři neděle před Vánocemi, letos tedy dnes.

Je to období zdrženlivosti, kdy se nekonají ( nebo by se neměly  konat ) žádné hlučné zábavy, hostiny nebo svatby. Je časem rozjímání a očekávání. Očekávání narození Ježíše. Půst končí na Štedrý den večer, když vyjde první hvězda. Tehdy se smějí stavět jesličky a zpívat koledy. Zde vlastně teprve začínají Vánoce a trvají do Tří králů, případně až do Hromnic, odkud je už jen krůček k masopustu.

Ale i v adventu se dají vystopovat pradávné zvyky, které původně neměly s křesťanstvím nic společného.

Advent z latinského adventus -  příchod-  je začátek liturgického roku a příprava na Vánoce.

 

Dobrý den,

dovoluji si Vám oznámit, že pan předseda našeho sdružení, laskavě uvolnil několik přihlášek do našeho o.s. na rok 2012.

www.andelskahora-os.cz 

Opravdu stojíme o ty, co se aktivně podílejí na našich akcích a nejsou ve sdružení.

 

Za o.s.  Josef  Pelant  -  jednatel

 
nezapomeň poblahopřát...
kalendář jmen
nejnovější komentáře
Přihlášení



Počasí na Karlovarsku