Aktuálně - akce roku 2011 - Šumava / Poledník 2011

Expedice Poledník 2011

V sobotu 17. září jsme vyrazili na Expedici Poledník 2011. Poledník je jedna z nejkrásnějších šumavských hor vypínající se nad obcí Prášily v centrální části Šumavy.

Odjezd expedice byl v 6.00 z Dolního nádraží, stanoviště 22. Cestou přistupovali další členové expedice v Andělské Hoře, Žalmanově a Bochově. Autobus byl značky Mercedes, vybaven videem, kávovarem, ledničkou, klimoškou a zejména chemickým WC, což výrazně zrychlovalo přesun k výchozímu bodu. Předseda sdružení Jarda Herman totiž úspěšně ukončil vinobraní a vzal s sebou několik plastových demižonů s Cabernet Savignon a pravil, že domů to nepoveze. Jeho obavy byly zcela zbytečné. Velkouzenář Pepa Pelant  zajistil „svačinky“ – řízky velikosti kanálových deklů, klobásky, uzené….a nezapomněl ani sbalit energii na cestu ve formě tatranek Opavia. Ovoce zajistil Aleš a podařilo se mu je koncentrovat do placaté kovové nádobky, která byla kouzelná (nikdy nebyla prázdná). Jediné, co tedy výpravu mohlo zaskočit, bylo počasí. Skoro až do Plzně pršelo, ale čím blíže jsme byli cíli, tím se počasí lepšilo. Pepa prý požádal pana faráře, aby nám nahoře vymodlil výjimku. Povedlo se , viz dále.  Z Plzně vedla cesta přes Klatovy směr Železná Ruda, před níž jsme (to již za zpěvu písně Na silnici do Prášil…) zabočili na Skelnou a dorazili do centra Prášil. Po bojovém rozdílení jsme vyrazili směr Prášilské jezero. Turistická cesta byla „skrzeva „polomy uzavřená, ale toho jsme jednak nedbali, jednak jsme si toho ani nevšimli (zjistili jsme až na jezeře). Přes výmoly, polomy a další překážky jsme srdnatě zdolávali metr po metru ze 4 km vzdálenosti a stanuli na hrázi jezera. Zde jsme potkali další expedice jdoucí opačným směrem a zejména zdrchanější členky se málem mezi ně vmísily a vydaly se zpět. Naštěstí zasáhla agentura Tři oči a všechny nasměrovala tím správným směrem – 4 km stále do kopce na Polední horu. To už plně účinkovala modlitba a slunce pražilo z bezoblačně oblohy jako o život, a to až do konce dne. Hrábli jsme si, ale odměna stála za to. Vrcholu ve výši 1315 m n.m. jsme dosáhli ve 13.00 SELČ. V bufetu měli výtečnou česnečku, která nás vynesla o dalších 227 schodů a 37 metrů výš na rozhlednu. Viděli jsme vše, co Šumava nabízí – nejvyšší horu Šumavy Velký Javor, Velký a Malý Roklan, Luzný (vše vrcholy v Německu), Oblík, Boubín, ale i Kašperk – nejvýše položený hrad v Čechách. Teď už nás čekalo jen 8 km stálého sestupu přes Frantův most zpět do Prášil. Poslední 4 km vedly kouzelným údolíčkem Prášilského potoka. V centru obce pak zakoncertoval Jarda Herman na dudy, což vzbudilo všeobecnou pozornost. Např. místní chlapeček jeda na kole málem narazil do autobusové zastávky. Všichni účastníci podali úctyhodný výkon. Okroužek měl sice jen kolem 17 km, ale prudké stoupání i klesání místy těžkým terénem prověřil síly a vytrvalost. Dva hrdiny expedice bych zmínil zvláště: pana Líbla, našeho hosta, který, přestože překročil sedmdesátku, šel naprosto suverénně. A druhým byl náš pan řidič. Ten nedával pozor při bojovém rozdílení a domníval se, že se jdeme projít nějaké 3 km.  Po prohlédnutí to nezabalil a obut do šoférských sandálů, s růží v noze a s igelitkou v ruce šel skoro stále na čele. A to ještě stíhal po telefonu dirigovat rodinu při škubání slepic.

Na zpáteční cestě bylo předběžně dohodnuto, že příští expedice by mohla být po stopách Nikoly Šuhaje (kdo by snad nevěděl – na hradě A.Hora se točil film Balada pro banditu) na Podkarpatskou Rus do Koločavy.  I když staré šumavské přísloví praví: Kdo se na Šumavě narodil, ten ji ve svém srdci nikdy neopustí, kdo ji jednou navštíví, bude se sem stále vracet. Uvidíme. Každopádně všem zainteresovaným patří dík za super pozdně letní sobotní den.

V.Svoboda

fotogalerie od Pelantů, Richarda a Váši

 



 

Vážení, dovoluji si vám poslat pozvánku / itinerář, sestavil a sepsal pan magistr Václav Svoboda.

Sumava-polednik

Prosím napište i v případě, že nepojedete, ať můžeme postupně uzavírat závazný seznam výletníků, stran velikosti autobusu.

Děkuji        Josef Pelant - jednatel os (m.u.)

Zasílám několik fotografií, je na nich: archeopark Kelti  Prášily, Prášilské jezero (leží pod horou Poledník) a cíl naší cesty - rozhledna na Poledníku.

Václav Svoboda


Pro milovníky Šumavy a dálkových pochodů

Po konzultaci s jednatelem o.s. velkouzenářem Pepou Pelantem nabízíme p.t. ctěným členům sdružení jedinečný zážitek na měsíc září. V případě zájmu vás přepravíme do obce Prášily v srdci centrální Šumavy (bývalý VVP Dobrá Voda). Odjezd z Karlových Var a pak zastávky dle potřeby. Cesta bude trvat cca 3 hodiny svižné jízdy a povede takovými znamenitými místy, jako je replika rumunské romské vesnice (Kozlov), kolem vysílače Krašov, přes trhomenské domky, mineme Glóbus v Plzni, projedeme krajským městem s nejvyšší kostelní věží v ČR (kostel sv.Bartoloměje na náměstí ), město opustíme vedle borského interhotelu Hvězda (svého času zde bydleli např. S.K.Neumann či V.Havel) a vychutnáme si jízdu po nejkvalitnější silnici I. tř. Bohužel jen po místo zvané Vysoká. To poznáme bezpečně podle nezaměnitelné vůně prasečáků. Dále nás čekají Přeštice (Kancdorf, rodiště J.J.Ryby, místo proslulé vyšlechtěním známého přeštického kance), Lužany (romantický zámeček arch. Hlávky, po Pepovi druhém největším českém mecenáši a šlechtitelská stanice „holandských“ tulipánů), Švihov s vodním hradem (točily se zde m.j. Tři oříšky pro Popelku) a samozřejmě perla mezi českými městy – Klatovy, brána Šumavy. Serpentinami a naprosto odlehlými kouty dorazíme nakonec do obce Prášily (žil zde m.j. onen cestář a taky zde byla papírna dodávající papír až do prezidentské kanceláře). Zde můžeme navštívit archeopark s keltskou (!) vesnicí či botanickou zahradu.

Obec bude východištěm naší nádherné vysokohorské túry – cca 15 km (z toho polovina furt do kopce a polovina furt z kopce). Protože část cesty vede rezervací tetřevů hlušců, je otevřena pouze 3 měsíce v roce (červenec, srpen, září), proto musíme vyrazit v září, jindy není možná. Navíc počasí by později bylo již nejisté, v říjnu na cíli naší cesty, Poledníku neboli Polední hoře (místní dřevorubci ji tak nazvali proto, že v pravé poledne nad ní stálo slunce a oni tak věděli, že mají mít polední pauzu, 1315 m n.m.) už lehává sníh (sněch, jak říkají místní). Vyjdeme tedy z Prášil a po cca 5 km stoupání lesem dorazíme k Prášilskému jezeru (jedno z šumavských ledovcových jezer, 3 a ¾ ha, hloubka max. 15 m, devítimetrová hráz, 1080 m n.m.). Odtud po krátkém odpočinku spojeném s krmením oprsklých  a vlezlých„divokých“ kachen mírně sestoupíme na křižovatku cest v místě zvaném Liščí díra. Odtud pak budeme tvrdě stoupat (budete mít jedinečnou možnost opřít se čelem o zem, aniž byste museli kleknout, půjde to i ze stoje, tak příkré je stoupání v jednom místě pod Poledníkem).  Poledník býval obsazen armádou a sloužil jako radarová základna k odposlechům a sledování leteckého provozu. Po odchodu armády po r. 1989 zde bylo vybudováno infocentrum, odpočinkové seze s občerstvenímí, ale hlavně svérázná rozhledna s výstavní expozicí historie Pohraniční stráže a šumavské flóry. Bude-li nám přát počasí a bude jasno, budeme mít úžasný výhled až na Alpy. Pak už vstoupíme do hájemství tetřeva, za trvalého klesání dojdeme k Frantovu mostu a od něj velmi příjemnou procházkou dojdeme při Prášilském potoku zpět do Prášil. Zde je možnost se občerstvit v restauraci U Michala, v cukrárně Pampeliška či některém z penzionů. Cestu zpět budeme volit podle vaší nálady a času z několika variant.

Takže, máte-li zájem, dejte do konce srpna vědět p.Pelantovi závaznou přihláškou (podle počtu zájemců bude volena doprava).S návratem domů počítejte ve večerních hodinách. Termín bude s největší pravděpodobností 17. září, týden po otvírání kapličky.

 

V. Svoboda, rodák šumavský

Aktualizováno (Pondělí, 19 Září 2011 09:04)

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení