Stará francouzská píseň ze 13. století se zmiňuje o stromku s hořícími světly. Alsaský lesní řád z roku 1561 dovoloval každé měšťanské rodině uříznout si v  městském lese jednu jedličku  za účelem vánočním. V Brémské kronice z roku 1570 se v souvislosti s oslavami vánočních svátků píše o jedli ozdobené ovocem, sladkostmi a papírovými květinami. V Lipsku měli zase v roce 1765 vztyčenou na náměstí obrovsku jedli. To víme od J.W.Goetha, který ji opěvoval. To jsou patrně jedny z prvních zmínek o ozdobeném vánočním stromku. Ovšem je třeba se zmínit o starší legendě,  která praví, že kdysi v 6. století žil ve francouzském Burgundsku jistý irský mnich. Ten slavil vánoce tak, že na kopci spolu s místními nepokřtěnými obyvateli , uctívali  zimní slunovrat u posvátné jedle.

V 17. století si stromky pořizovali bohatší němečtí řemeslnici, zejména protestanti, od nich zvyk převzali úředníci, aristokraté a šlechta. Evangelické kostely se přidali v průběhu 18.století a mezi měšťany se ozdobování stromečku rozšířilo během  čtyřicátých let 19. století. Bylo to převážně v Bavorsku a v Čechách . Ale na Valašsku a na Slovácku se před rokem 1900 o zdobených stromcích moc nevědělo.Uvádí se v literatuře, že tento zvyk pronikl do slovanských zemí přes Polsko. Ozdobený vánoční stromeček se v té době objevoval v Anglii a Francii. Přes oceán se pak dostal i do Spojených států. Někteří badatelé v tomto oboru říkají, že zvyk zdobit stromek k nám přišel ze severských zemí ale s vánocemi neměl nic společného. V té době se v Českých zemích stavěli jesličky ( o tom příště).

Ani na symbolice se odborníci nemohou zcela shodnout. Buď se ozdobené stromečky objevovali jako součást uctívání jakéhosi přesně nespecifikovaného germánského boha, anebo šlo o čistě křesťanský symbol pro světlo, které souviselo s narozením Krista. Zpočátku se stromek věšel ke stropu špičkou dolů a byla to vždy jedlička . Smrček přišl do módy až mnohem později. Před rokem 1800 se stavěl ve veřejných místnostech a teprve v první polovině devatenáctého století si lidé jím  začali zdobit své příbytky. I přes to se  tento zvyk nedá označit jako čistě lidový.

Za první pražský vánočně ozdobený stromek lze považovat jedličku, kterou v roce 1812 představil svým kolegům ředitel Stavovského divadla Karel Leibich  .Po celé Praze se pak nemluvilo o ničem jiném. K pozdějšímu rozšíření této tradice patrně přispěla povídka spisovatele  Schmida Štědrý večer, která líčila oslavy vánoc a kterou v roce 1827 do češtiny přeložil páter Sláma.

Ozdoby. Zdobení stromků se postupně rozšířilo. Z počátku bylo skomnější, zdobilo se jen jablky a  ořechy. Později se přidaly ozdoby z papíru a cukroví . V některých oblastech se vyráběly ozdoby z brambor a pozlacovali se  nebo se v mouce obalovaly šišky. Tyto ozdoby se k větvím připevňovali pomocí červených mašlí. Později se jako módní záležitost objevily látkové a vatové kousky. Postupem času ( v 70. letech 19. století) se začínají prosazovat ozdoby  skleněné . Šlo o docela lukrativní záležitost a doba přála objevům, začínají se objevovat ozdoby ze všeho možného.Převládá kov, vosk, vata, sklo, pečené cukroví, papír. Vyráběla se především zvířátka, ryby, ptáčkové  hvězdy a  další podobné předměty napodobující přírodu. Koncem 19. století se proslavili čeští skláři, kteří s velkým úspěchem do celé Evropa ale i do zámoří vyváží foukané  skleněné ozdoby . Počátkem 20. let dvacátého století se už objevují elektrické žárovičky, prskavky a čokoládové bonbóny zabalené do staniolu. Objevují se první vánoční čokoládové kolekce. V průběhu času se přidává umělý sníh, umělé stormky a podobné obludnosti. To už však s kouzlem prostých vánoc nemá nic společného. Svět dobývá  nevkus a komerce.

Oheň.Svíčky  na stromcích  symbolizují světlo.Tedy narození Krista, příchod Mesiáše, který to světlo vlastně přinesl. Světlem rozumíme spasení. Výklad však může ale  být dvojí. Podle starých pohanských zvyků měly být zapálené ohně  oslavou příchodu slunovratu, příchodu slunce. Jisté je , že se  ohýnky objevovali už od počátků zdobení stromků. Nejdříve jako speciální louče, ty pak nahradily voskové svíce. Ty však byli drahé a nedostupné každému. Teprve s objevem parafínu ( 1830 ) dochází ke všeobecnému rozšíření používání vánočních svíček.