Štědrý den, čas s nádechem tajemna provoněný purpurou a cukrovím, čas očekávání, vyvrcholení příprav, pečení, zmatků a shánění všeho možného i nemožného. Od pradávna byl 24.prosinec spojován také s mnoha pověrami a " pravidly" , které se dodržovala a ctila. Naši předkové při tom vycházeli z poznatků a " moudra" svých rodičů a prarodičů. Většina pověr se dotýkala hospodářství, stavení  a  života na vsi. Některé pověry si připomeneme, protože mnohé z nich také i v dnešní " moderní době" rádi dodržujeme.

Na Štědrý den- nezametáme, abychom z domu nevymetli duše zemřelých předků.

                       - pokud si něco koupíme nebo prodáme, přivodíme si neštěstí.

                      -  po večeři nenecháme dohořet svoji svíčku až do úplného konce, protože komu se to stane, příštích vánoc se nedožije.

                      - než začneme s večeří, připravíme si vše potřebné, abychom nemuseli vstávat od stolu.Kdo vstane, potká ho neštěstí.

                      - sváteční stůl obtočíme provazem, aby se do domu během roku nedostal zloděj.

                      - pod ubrus na roh stolu dáme mince, aby se nás držely peníze.

                      - do peněženky si dáme šupinu ze štědrovečerního kapra, aby byla pořád plná peněz.

                      - rybí polévku jíme pomalu, jedině tak budeme dlouho živi a zdrávi.

                      - o půlnoci otevřeme okna a dveře, aby mohli ven vylétnout zlí duchové.

Co přináší o vánocích štěstí:

Když v noci na Boží hod vystřelíme z pušky směrem k měsíci .

Čerstvý chléb upečený 25.12 a čerstvá vejce snesená 25.12. mají kouzelnou moc

Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.

Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí.

Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek.

Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim.

A co přinese smůlu:

před půlnoční mší se nesmí šít a  plést, protože by myši dílo zničily.

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu do domu.

A slovo vánoce  zní i takto:

Anglicky - CHRISTMAS, arabsky - ID AL-MILAD, dánsky - JUL, v esperantu - KRISTMASKO, chorvatsky - BOZIC, hebrejsky - CHAGAMOLAD HANOTSRI, italsky - NATALE, maďarsky - KARACSONY, japonsky - KRISUMASU, španělsky - NAVIRAD, švédsky - JUL, turecky - NOEL, polsky - BOZE NARODZENIE, norsky - JUL, portugalsky - NATAL, finsky - JOULU, francouzsky - NOEL, holandsky - KERSTMIS, rumunsky - GRACIUM, rusky - RAŽDESTVO, řecky- CHRISTOUYENNA.

Přeji všem  členům andělskohorským, našim čtenářům a sympatizantům  spokojené a pohodové svátky zimního slunovratu, svátky vánoční.

Richka-administrátor.