Štědrý den, čas s nádechem tajemna provoněný purpurou a cukrovím, čas očekávání, vyvrcholení příprav, pečení, zmatků a shánění všeho možného i nemožného. Od pradávna byl 24.prosinec spojován také s mnoha pověrami a " pravidly" , které se dodržovala a ctila. Naši předkové při tom vycházeli z poznatků a " moudra" svých rodičů a prarodičů. Většina pověr se dotýkala hospodářství, stavení a života na vsi. Některé pověry si připomeneme, protože mnohé z nich také i v dnešní " moderní době" rádi dodržujeme.
Na Štědrý den- nezametáme, abychom z domu nevymetli duše zemřelých předků.
- pokud si něco koupíme nebo prodáme, přivodíme si neštěstí.
- po večeři nenecháme dohořet svoji svíčku až do úplného konce, protože komu se to stane, příštích vánoc se nedožije.
- než začneme s večeří, připravíme si vše potřebné, abychom nemuseli vstávat od stolu.Kdo vstane, potká ho neštěstí.
- sváteční stůl obtočíme provazem, aby se do domu během roku nedostal zloděj.
- pod ubrus na roh stolu dáme mince, aby se nás držely peníze.
- do peněženky si dáme šupinu ze štědrovečerního kapra, aby byla pořád plná peněz.
- rybí polévku jíme pomalu, jedině tak budeme dlouho živi a zdrávi.
- o půlnoci otevřeme okna a dveře, aby mohli ven vylétnout zlí duchové.
Co přináší o vánocích štěstí:
Když v noci na Boží hod vystřelíme z pušky směrem k měsíci .
Čerstvý chléb upečený 25.12 a čerstvá vejce snesená 25.12. mají kouzelnou moc
Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.
Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí.
Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek.
Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim.
A co přinese smůlu:
před půlnoční mší se nesmí šít a plést, protože by myši dílo zničily.
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu do domu.
A slovo vánoce zní i takto:
Anglicky - CHRISTMAS, arabsky - ID AL-MILAD, dánsky - JUL, v esperantu - KRISTMASKO, chorvatsky - BOZIC, hebrejsky - CHAGAMOLAD HANOTSRI, italsky - NATALE, maďarsky - KARACSONY, japonsky - KRISUMASU, španělsky - NAVIRAD, švédsky - JUL, turecky - NOEL, polsky - BOZE NARODZENIE, norsky - JUL, portugalsky - NATAL, finsky - JOULU, francouzsky - NOEL, holandsky - KERSTMIS, rumunsky - GRACIUM, rusky - RAŽDESTVO, řecky- CHRISTOUYENNA.
Přeji všem členům andělskohorským, našim čtenářům a sympatizantům spokojené a pohodové svátky zimního slunovratu, svátky vánoční.
Richka-administrátor.
Aktualizováno (Čtvrtek, 27 Prosinec 2012 23:36)