Aktuálně - Akce minulé - Výročí

Podnět k zamyšlení a možná i dobrý typ pro další z našich výletů do " ráje Šumavského" nám  poslal pan Václav Svoboda.

Výročí Karla Klostermanna

Vážení příznivci šumavských vycházek, dovolte, abych vám připomněl, že na letošní rok připadají hned dvě výročí spisovatele, který je se Šumavou spojen jako málokdo. 13.února uplyne 165 let od narození a 16.července 90 let od úmrtí Karla Klostermanna. Asi není nikdo, kdo by alespoň podle názvu neznal kultovní knihu Šumavy – Ze světa lesních samot. Než ji však Klostermann napsal, musel ujít složitou pouť nejen po šumavských lesích, cestách a loukách, ale také ve svém životě. Narodil se do rodiny lékaře Josefa Klostermanna v hornorakouské obci Haag. Rod však pocházel ze Šumavy, konkrétně z okolí Rehbergu (dnešní Srní). Jeden z předků je vzpomínán jako legendární dvoumetrový silák, který dokázal rukama postavit na kola převrácený vůz s dřívím a další kousky. Říkalo se mu Rankelský Sepp (podle rodiště na samotě Ranklov nedaleko Horské Kvildy). Dnes má pomník naproti penzionu Rankel na Horské Kvildě. Vraťme se však k budoucímu „spisovateli Šumavy“. Byl nejstarším z 10 dětí. Hned rok po jeho narození se rodina stěhuje zpět do Čech, do Sušice. Otec několikrát změnil působiště, ale nakonec se usadil v Kašperských Horách. Karel vystudoval gymnázium (Klatovy, Písek) a odešel do Vídně, aby se stal jako otec lékařem. Po 5 semestrech ale studia medicíny ukončil a nakonec se stal profesorem němčiny a francouzštiny na reálném gymnáziu v Plzni (byl jazykově neobyčejně nadaný – hovořil i česky, italsky, rusky, španělsky, anglicky, srbochorvatsky, rumunsky a polsky). Během studií si musel přivydělávat , neboť otec zemřel a Karel musel podporovat na studiích i nejmladšího bratra Jakuba, který se stal knězem. Z nevelkého profesorského platu podporoval i matku a další sourozence. Poté, co ovdověl, se znovu oženil, s dcerou továrníka, a tím se zabezpečil na zbytek života. Po odchodu do penze žil ve Štěkni, kde také zemřel. Hrob má v Plzni, srdce mu ale zůstalo na Šumavě, kterou tolik miloval a navštěvoval ji každou volnou chvilku. Do detailu poznal život jejích svérázných obyvatel, obdivoval jejich vůli rvát se s nelítostnou přírodou a oslavoval je ve svých knihách. Největší slávu mu přinesl již zmiňovaný román Ze světa lesních samot, jehož děj se odehrává na březnické hájovně (v té době se Březník nazýval Pürstlink a byl, stejně jako dnes, jedním z nejodlehlejších míst Šumavy, kde zima trvá 7 měsíců a 5 měsíců je chladno. Když se však vydaří slunný den, je to i jedno z nejnádhernějších míst) a jméno revírníka Kořána se stalo symbolem šumavských hajných. Z dalších knih Klostermannových stojí za přečtení např. romány V ráji šumavském, Skláři či povídky Odyssea soudního sluhy nebo Bílý samum.

Václav Svoboda, rodák šumavský

 
Přihlášení