Oslavy velikonočních tradic měly velmi silný základ ještě v předkřesťanské době, pravděpodobně navazovaly na židovský svátek " pesah". Také Keltové slavili příchod jara. Svátek pojmenovali ALBAN  EILIR - jarní rovnodennost.Ten den zdobili domy zelení a květy, zapalovali ohně oslavující slunce a probíhalo rituální vyhánění  Zimy - smrti - Morany. Důležitým symbolem nového života bylo vejce. Zvykem bylo také " oživování" lidí i zvířat ať už vyšleháním zeleným proutím nebo omytím živou tekoucí vodou. První zprávy o zvyku vynášení Smrti pochází na našem území z Prahy a jsou z roku 1366. 

Datum konání oslav bylo různé, podle toho kterého náboženství. Nakonec se ustálilo slavení Velikonoc podle církevních obyčejů ( vzkříšení Krista) po jarní rovnodennosti, v neděli po prvním úplňku. V týdnu před svátky jara - Velikonocemi- byly pojmenovány některé dny. Jejich jména  a význam si trochu  přípomeneme.

Škaredá středa: středa před Božím hodem velikonočním .Říkalo se jí škaredá, černá nebo taky sazometná, protože se vymetaly komíny. Ten, kdo se v ten den mračil, se bude mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek: na Zelený čtvrtek je zvykem jíst špenát. V kostelech zaznívají naposledy zvony " odlétající do Říma ". Pak umlknou až do  Bílé soboty. Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely!

Velký pátek: tento den se nesmí jíst maso. S Velkým pátkem je také spojená víra v magickou sílu země a zázraky, které se tohoto dne dějí. Podle lidových tradic se na Velký pátek otvírala země, aby na krátkou dobu odhalila ukryté poklady. Proto se v tento den nesmělo hýbat zemí a neprováděly se žádné práce na poli. Večer pak bylo v lesích, u zřícenin hradů a na dalších opuštěných místech vidět hledače pokladů .Obvykle se také na Velký pátek hrají divadelní představení - pašijové hry. Tento den také považují křesťané za den Kristova ukřižování.

Bílá sobota: Bílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň - říkalo se , že se " pálí Jidáš". Dochoval se zvyk nosit do kostela svíci a tu připalovat o posvěcený  velikonoční paškál ( velká zdobená svíce).

Boží hod Velikonoční: Velikonoční neděle. Tradičně se peče velikonoční pečivo - beránek, mazance. Beránek se  spolu s mazancem, vejci, chlebem a vínem nosil k posvěcení do kostela.V křesťanské liturgii je Velikonoční neděle největší slavností církevního roku.

Pondělí Velikonoční: jedná se o svátek, který souvisí jak s křesťanstvím ( zmrtvýchvstání Krista) , tak i z pohanskými tradicemi přechodu zimy v jaro. Chlapci chodí s pomlázkou šlehat dívky, aby byly celý rok zdravé a svěží. V některých regionech je také tradice, že dívky polévají chapce vodou, aby byli svěží. Nebo chodí děvčata na oplátku v úterý s pomlázkou.

Velikonoce se dodržují i mimo církev. Je to vítaný den volna. Dnes se proměnily v "komerčárnu", která se svátky jara nemá pranic společného. Koledníci už o vajíčka nejeví tak  velký zájem. Spíše se hodí různé " veselé kalíšky". Po takto náročné koledě je pak mnohdy solidně naváto a koledníci  se krokem námořníka plíží k domovu.

Velikonoce v roce 2014 budou : 19.4 - 21.4

Podle tisku a Výročních obyčejů Karlovarska upravil Richka