Duben, ještě tam budem. Okřídlené úsloví, že!. Letošní téma společenských hovorů na téma počasí bývá takřka stejné.To je ale počasí. Něco se děje se světem! Neděje . Nemusíme se obávat. A jako důkaz může sloužit úryvek z Kosmovy kroniky české : " A samý týden velikonoční okolo 1.dubna roku 1092 napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy." Nebo i další záznamy. Po velikonocích roku 1518 ( 4.4 ) byly kolem Prahy ještě mrazy a veliké sucho ( Ze starých letopisů českých) . V roce 1729 trvala tuhá zima až do 21.dubna (Šakvická kronika). Velmi hojný sníh napadl v Čechách 7.dubna 1748 a sešel až 15.dubna deštěm (dobové prameny) .
Ale vraťme se k dubnovým pranostikám.
Dubnové počasí nevyslovíš. V dubnu se zima a léto přetahují o vládu.Duben je napůl březen a napůl květen. Jaro má sedmero druhů počasí, v dubnu však žádné neschází. Na duben neměj spoleh žádný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
5.4. svatý Fedul, teple zadul
14.4 zpívá li pěnice na svatého Tiburcia, víno se pěkné ukáže
15.4 svatá Helena okna rozdělá
21.4 o svatém Anselmě, semeno do země
24.4 na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři. Je-li o svatém Jiří už zelená píce, přijde zima již o Martině ( 11.11.). Svatý Jiří k létu míří.
30.4 Od pradávna se věřilo, že existují dny, ve kterých mají nečisté síly větší moc než kdykoliv. A takovým dnem byl i 30. duben. Noc na 1 května, noc filipojakubská. Naprostá většina hospodářských pravidel a pranostik k tomuto dni se zabývá vymítáním ďábla, boje s čarodějnicemi a magií. Jako ochrana právě před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně . Z tohoto výročního konání vznikl postupně lidový obyčej pálení čarodějnic.
dle Velkého pranostikonu-Richka
Aktualizováno (Pondělí, 22 Září 2014 10:53)