Duben, ještě tam budem. Okřídlené úsloví, že!. Letošní téma společenských hovorů na téma počasí bývá takřka stejné.To je ale  počasí. Něco se děje se světem!  Neděje . Nemusíme se obávat. A jako důkaz může sloužit úryvek z Kosmovy kroniky české : " A samý týden velikonoční okolo 1.dubna roku 1092 napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy." Nebo i další záznamy.  Po velikonocích roku 1518 ( 4.4 ) byly kolem Prahy ještě mrazy a veliké sucho ( Ze starých letopisů českých) . V roce 1729 trvala tuhá zima až do 21.dubna (Šakvická kronika). Velmi hojný sníh napadl v Čechách 7.dubna 1748 a sešel až 15.dubna deštěm (dobové prameny) .

Ale  vraťme se k dubnovým pranostikám.

Dubnové počasí nevyslovíš. V dubnu se zima a léto přetahují o vládu.Duben je napůl březen a napůl květen. Jaro  má sedmero druhů počasí, v dubnu však žádné neschází. Na duben neměj spoleh žádný, bývá jasný dnes a zítra kalný.

5.4.  svatý Fedul, teple zadul

14.4  zpívá li pěnice na svatého Tiburcia, víno se pěkné ukáže

15.4  svatá Helena okna rozdělá

21.4  o svatém Anselmě, semeno do země

24.4  na svatého Jiří, vylézají hadi a štíři. Je-li o svatém Jiří už zelená píce, přijde zima již o Martině ( 11.11.). Svatý Jiří k létu míří.

30.4  Od pradávna se věřilo, že existují dny, ve kterých mají nečisté síly větší moc než kdykoliv. A takovým dnem byl i 30. duben. Noc na 1 května, noc filipojakubská. Naprostá většina hospodářských pravidel  a pranostik k tomuto dni se zabývá vymítáním ďábla, boje s čarodějnicemi a magií. Jako ochrana právě před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně . Z tohoto výročního konání vznikl postupně lidový obyčej pálení čarodějnic.

dle Velkého pranostikonu-Richka