Aktuálně - akce roku 2013 - Vzpomínka na putování
historie v Krušnohoří
pohled

 

Vzpomínka na letošní „šumavské putování“

Vážení přátelé, přátelé Šumavy, šumavští pochodníci.

Už jsou to více než dva měsíce, kdy jsme putovali překrásnou scenerií k pramenům Vltavy, na Bučinu a na Knížecí Pláně. Naskenoval jsem vám pár obrázků z dob tzv. první republiky, na nichž vidíme úplně jinou krajinu a objekty, které tam tehdy stály. Na obrázku č.1 vidíme pramen Vltavy. Na snímku č.2 nedaleko stojící chatu KČST. Měla 30 lůžek a byla v provozu po celý rok. Vystavěna byla na místě starší prosté dřevěné boudy. Stavba byla zahájena v září 1922 a už v červnu 1923 byla otevřena pro první turisty. Dnes, tak jako po stovkách staveb na celé Šumavě, po ní není ani památka. Na třetím snímku se díváte na Bučinu, ležící na jižním svahu hory Stráž na samé hranici s Německem. Obec byla založena Němci kolem poloviny 18.století a nesla název Buchenwald, což nevzbuzuje zrovna příjemné asociace. Později byl (jako by intuitivně v předtuše událostí budoucích) změněn na Buchwald, (jak jste se mnozí jistě všimli i na současné ceduli). Bučina byla ve své době nejvýše položenou obcí v Čechách a patří dodnes k nejdeštivějším místům. Zároveň však má zvláštní mikroklima, které umožňovalo, že zde dozrávaly hrušky nebo jablka. Žilo zde až 350 obyvatel, z toho necelých 30 Čechů, byla zde škola (na snímku uprostřed vpravo snadno poznatelná), pošta (vpravo od hotelu Pešl – výstavní budova pod lesem, dnes zhruba v těchto místech stojí luxusní hotel Alpská vyhlídka, na jehož terase jsme se občerstvovali) a budova finanční stráže s celnicí. V obci byla konečná stanice autobusové linky z Vimperka. Na čtvrtém obrázku je začátek cesty, po níž jsme kráčeli dolů ke Knížecím Pláním (Fürstenhut), jež jsou pěkně vidět v údolíčku, ale zejména na fotce č.5. V době největší dřevařské slávy zde žilo skoro 500 lidí v osmi desítkách domů (dnes jen replika hájenky, kde jsme příjemně pár minut poseděli před sestupem na Borová Lada). Domky na Knížecích Pláních ukazuje i šestý snímek. Sedmička ukazuje hostinec (jeden z několika), tento patřil Aloisi Kölblovi a měl 14 lůžek. Na obrázku č.8 jsou K.Pláně na konci zimy (což v podmínkách této části Šumavy znamenalo květen), zasněžená hora vlevo je německý Luzný (viděli jsme ho z rozhledny v Neuschönau, z české strany je stále nepřístupný, protože cesta Luzenským údolím od Březníku, resp. Modravy je „skrzevá tetřeva“ zavřená po celý rok). Právě sem bych navrhoval vycházku v roce příštím, konkrétně bychom vyšli z Modravy, kde bychom zkontrolovali „náš“ stromek, při Modravském potoce na Březník. Zde se odehrával děj asi nejslavnějšího Klostermannova románu Ze světa lesních samot. Dnes je tady od infocentra a malé hospůdky zbudovaných z bývalé hájovny, kde si připomeneme osudy slavného románového revírníka Kořána, nádherný výhled do Luzenského údolí a na kamenitý vrchol Luzného. Pak bychom se vydali nazpět do Modravy, ale po původní tzv. staré cestě přes Cikánské slatě, kde uvidíme důmyslný systém vodních kanálků, naučnou stezku po poválcích a sestoupíme po cca 16 km okruhu opět na Modravu. Tam bychom mohli navštívit interaktivní muzeum dřevařství a seznámit se s jeho historií. Trasa středně náročná po pevných cestách s minimálním převýšením.

Chcete-li sledovat, co se děje na Modravě, Kvildě, Bučině, Borových Ladech, doporučuji www.sumavanet.cz, sekce webkamery.

Obrazová dokumentace k článku je v galerii.

Přeji hezký konec roku a dobrý ten nový 2014. Milovníkům zimy pak tolik sněhu, co na Bučině (obr. č.9)

V.Svoboda, rodák šumavský.

Aktualizováno (Neděle, 21 Září 2014 21:54)

 
nezapomeň poblahopřát...
kalendář jmen
nejnovější komentáře
Přihlášení