Aktuálně - Akce minulé

Ahoj všem!

Celé Vaše sdružení je jako boží zjevení – v této době! Přeji Vám všem elán do dalších akcí, držím palce, ať se práce daří a věřím, že budu moci taky přispět svojí troškou do mlýna!

Jitka Stoklasová

Aktualizováno (Čtvrtek, 27 Prosinec 2012 23:04)

 

Štědrý den, čas s nádechem tajemna provoněný purpurou a cukrovím, čas očekávání, vyvrcholení příprav, pečení, zmatků a shánění všeho možného i nemožného. Od pradávna byl 24.prosinec spojován také s mnoha pověrami a " pravidly" , které se dodržovala a ctila. Naši předkové při tom vycházeli z poznatků a " moudra" svých rodičů a prarodičů. Většina pověr se dotýkala hospodářství, stavení  a  života na vsi. Některé pověry si připomeneme, protože mnohé z nich také i v dnešní " moderní době" rádi dodržujeme.

Na Štědrý den- nezametáme, abychom z domu nevymetli duše zemřelých předků.

                       - pokud si něco koupíme nebo prodáme, přivodíme si neštěstí.

                      -  po večeři nenecháme dohořet svoji svíčku až do úplného konce, protože komu se to stane, příštích vánoc se nedožije.

                      - než začneme s večeří, připravíme si vše potřebné, abychom nemuseli vstávat od stolu.Kdo vstane, potká ho neštěstí.

                      - sváteční stůl obtočíme provazem, aby se do domu během roku nedostal zloděj.

                      - pod ubrus na roh stolu dáme mince, aby se nás držely peníze.

                      - do peněženky si dáme šupinu ze štědrovečerního kapra, aby byla pořád plná peněz.

                      - rybí polévku jíme pomalu, jedině tak budeme dlouho živi a zdrávi.

                      - o půlnoci otevřeme okna a dveře, aby mohli ven vylétnout zlí duchové.

Co přináší o vánocích štěstí:

Když v noci na Boží hod vystřelíme z pušky směrem k měsíci .

Čerstvý chléb upečený 25.12 a čerstvá vejce snesená 25.12. mají kouzelnou moc

Štědrý den v pondělí - dobrá úroda, hodně medu.

Štědrý den v úterý - bude hodně vína a obilí.

Boží hod ve čtvrtek - podařilo se výhodně prodat dobytek.

Boží hod v pátek - bude horké léto a krásný podzim.

A co přinese smůlu:

před půlnoční mší se nesmí šít a  plést, protože by myši dílo zničily.

Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu do domu.

 

A slovo vánoce  zní i takto:

Anglicky - CHRISTMAS, arabsky - ID AL-MILAD, dánsky - JUL, v esperantu - KRISTMASKO, chorvatsky - BOZIC, hebrejsky - CHAGAMOLAD HANOTSRI, italsky - NATALE, maďarsky - KARACSONY, japonsky - KRISUMASU, španělsky - NAVIRAD, švédsky - JUL, turecky - NOEL, polsky - BOZE NARODZENIE, norsky - JUL, portugalsky - NATAL, finsky - JOULU, francouzsky - NOEL, holandsky - KERSTMIS, rumunsky - GRACIUM, rusky - RAŽDESTVO, řecky- CHRISTOUYENNA.

Přeji všem  členům andělskohorským, našim čtenářům a sympatizantům  spokojené a pohodové svátky zimního slunovratu, svátky vánoční.

Richka-administrátor.

 

Aktualizováno (Čtvrtek, 27 Prosinec 2012 23:36)

 

pc220689pf1

Aktualizováno (Sobota, 22 Prosinec 2012 20:33)

 

Jesličky-betlém.

Dávno před zvykem zdobit vánoční stromek byly symbolem Vánoc  jesličky neboli betlém. Jednalo se vždy o umělecké ztvárnění Panny Marie a svatého Josefa, jak pečují o právě narozeného Ježíše, ležícího v jesličkách. Scéna bývala vždy doplněna třemi orientálními králi, kteří přinášeli Ježíšovi dary. Jako další se vyskytovala různá zvířátka a další figurky. Za těmito postavami bylo nakresleno město Betlém.

Nejstarší zmínky hovoří o 4. století, kdy se plastické výjevy narození objevily v římských chrámech. Za první doložené se považují  jesličky jáhna, později zvaného František z Assisi, který je vytvořil jako živý obraz ve dvacátých letech 13. století poblíž obce Greccio ve střední Itálii. Představení probíhalo v upravené jeskyni, která byla osvětlena loučemi, uvnitř byly jesličky, oslík  a telátko. Rozšíření tohoto představení přinesl středověk, betlémy se začaly objevovat v chrámech a kostelech jako soubor soch a sošek. Na konci 16. století pronikly jesličky i do světského prostředí, mezi měšťany, řemeslníky a na venkov. V 60 letech 16. století se objevují i v českých zemích, konkrátně v kostele sv. Klimenta v Praze. Katolická církev tohoto zvyku využila k emocionálnímu působení na své farníky. Vytváření  betlémů bylo rovněž dobrým způsobem obživy  a příjmů pro mnohé řemeslníky. Avšak Marie Terezie svým dekretem z roku 1751 zakázala vystavování betlémů v kostelích. Tím přispěla k rozvoji domácí lidové tvorby, ke vzniku " betlémářství " jako oboru. V 18. a 19. století se stalo vyřezávání a vystavování betlémů velmi rozšířeným zvykem a v postavičkách se odrážel každodenní, běžný život obyčejných lidí. A jak známo, lidová tvořivost nezná mezí. V chudších rodinách se jesličky vyráběly z těsta, papíru nebo z papírové hmoty, vyřezávali se ze dřeva. Na vesnicích byla oblíbeným materiálem sláma a kukuřičné šustí. Také keramická hlína, perník nebo chlebová střida přišly ke slovu. S postupujícím rozvojem průmyslu a řemesel se stavějí betlémy mechanická, kde se pohybuje množství figurek. Některé betlékmy se vestavují do skříněk či obrazových rámů. V krušnohoří bylo zvykem postavy a krajinu natřít klihem a posypat drceným sklem nebo hrubou solí  jako imitací sněhu. Na konci 19. a ve 20. století jsou vydávány tiskem vystřihovánky betlémů, které mnohdy vytvořili přední umělci té doby. Vzpomeňme např. na betlém od Mikoláše Alše .

Betlémy se stavěly na Štedrý den a rozebíraly se až na Hromnice ( 2. února).

Z jesličkových zajímavostí.

Jedny z největších klasických jesliček mají v rakouském Steyeru,čítají na osm set postav  a rozmístěny jsou na ploše 60 m čtverečních. Vyřezal je místní obchodník Josef Friml ve 20 . soletí.

Nejslavnější český betlém je třebechovický. Vytvořili jej truhlář Josef Probošt , řezbář Josef Kapucián a tesař Josef Friml. Práce jim trvala 40 let a dílo dokončili v roce 1906. Celý betlém  váží tři tuny a má 400 pohyblivých figurek a dalších 2000 předmětů.  Krýzovy jesličky. Jsou vystaveny v městském muzeu v Jindřichově Hradci. Vytvořij je punčochář Krýza kolem roku 1900. Je to mechanický betlém s 1398 kašírovanými postavičkami z nichž se 133 pohybuje. Kromě scény narození Ježíše je zde také scéna " vraždění neviňátek" , což je pro české betlémy nezvyklé.  Metelkům betlém. Jeho autorem je ředitel dívčí školy v Jilemnici a pochází v osmdesátých let 19.století. Betlém má 300 postaviček včetně sokolů cvičících na hrazdě. Zabírá čtvrtinu kruhové výseče a staví se do rohu místnosti.  A posledním známějším  betlémem je Čaloudův betlém. . Písmomalíř Čaloud jej vytvořil pro chrám sv. Martina v Třebíči. Jeho betlém je  malovaný, papírový a má neuvěřitelných tři tisíce postav.

V polovině 19. století vytvořil krkonošský švec Josef Mařatka jesličky, kde se přišlo Ježíškovi poklonit celé husitské vojsko včetně Jana Žižky.

A na slovensku vznikl betlém, kde jsou všechny postavy nahé. Jeho autorem je  Košický výtvarník Peter Hanko.

 

Aktualizováno (Sobota, 15 Prosinec 2012 00:32)

 

Pozorný návštěvník Andělské hory si jistě povšimnul odkrytého základu , který je situován  po levé straně  vedle  schodiště, vedoucího na rampu kostela sv. Michaela. Jedná se o základy bývalé  kaple sv. Jana Nepomuckého. Podrobnosti o této stavbě se dočtete zde.

Jak ona kaple vypadala dokazuje reprodukce z Karsbader Zeitungu ( vydává společnost vysídlenců ).

andlka

Aktualizováno (Pondělí, 10 Prosinec 2012 21:59)

 
More Articles...
Přihlášení