Aktuálně - Akce minulé

 

Tak a máme tu slibované " obrázky " z letošního adventního setkání. Protože jich bylo opravdu, ale opravdu hodně jsou rozdělěny do takových tří tématických skupin. První je příprava, následuje vlastní setkání a závěr je už jen úklid kostela .

Také děkujeme paní Jaroslavě Habartové za pěkné video ze sobotní akce.To lze shlédnout na :

http://youtu.be/KoZCQGj8DOw

A ještě je tu článek z Karlovarských novin.

phoca thumb l lnek v kn

Jako další  je přidáno několik  nových snímků kapely Roháči.

 

Richka

Aktualizováno (Sobota, 20 Prosinec 2014 23:41)

 

 

V sobotu 13.12. proběhlo už IX. adventní setkání pořádané naším OS. Pravda, počasí připomínalo spíše blížící se jaro než  nadcházející svátky vánoční. Na sváteční atmosféře to však neubralo pranic. Při malém rautu se živě diskutovalo, přátelé, kteří se dlouho neviděli, se radostně vítali, vůně speciálních Pepanovo viných klobásek se míchala ze silným odérem punče a to vše  doplňoval jemný závan pečených  kaštanů. A čekal nás úchvatný program, ve kterém se střídali umělci jak svatí na orloji. Prostě dokonalá atmosféra vánoc, jak má být. O tom, že se akce zdařila, svědčila i skutečně obrovská účast diváků. Není nadsázkou konstatování, že kostel praskal ve švech. A jak se zpívá ve známé vánoční písničce, kterou si dovolím trochu parafrázovat .." už se zas těšíme na X. adventní setkání ".

A že se líbilo, svědčí i následující řádky. Děkujeme.

 

Ahoj andělíčci, díky za pěkné opravdu předvánoční odpoledne. Punč byl lepší jak ve Vídni.

  Jirka  

Jako vždy mi byla účast na vámi pořádaných akcích potěšením.

Zdravím. 

Ahoj Pepo, na lepší Adventní akci jsem nebyl. Být ženská tak ti dám
pusu. Super, extra.

PK 

Děkujeme za zprostředkování nezapomenutelného zážitku.

 Wolf a Dáša. 

Hezký večer z Velichova,

moc děkuji za nádherný zážitek, který mě přesvědčil o tom, že je fakt advent! Bylo to moc krásný a klobása výborná :-)

M. 

Děkuji za krásné odpoledne. Hýčkejme si podařené dny jako byl ten dnešní.
Hezký večer všem.


D. Peroutková

A sluší se také poděkovat všem, ostatně čtěte:

 

Děkujeme: fa. HORTIM za dodání jedlých kaštanů, rodině Šedivých ml. za jejich pečení a výdej, hotelu HUBERTUS za dodáních úžasných masových pirožků se zelím, panu ing. Benešovi za operativní servis, obci Andělská Hora za zapůjčením židlí, popelnic a grilu, skupině Karla Pokorného za obsluhu Tentzelovy pánve, městu Bochov za zapůjčení, dovoz a odvoz židlí, fa. TRULES za dodání stromečku a dopravní servis, Tomášovi Zikovi za dokonalé ozvučení a osvětlení, Ríšovi K. za technickou výpomoc, Petru Kováčovi za zapůjčení teplometu, některým členů o.s. za mimořádné nasazení, skupině která kostel připravila a druhý den uklidila(!), Petrovi Götzovi za přípravu PK-26, Msgr. Mixovi za zapůjčení kostela, také děkujeme skupině, která připravovala pravý andělskohorský punč, také spolku, který stál u vchodu do kostela a vydával umístěnky, Bedřichovi za jejich výrobu a všem členům o.s., kteří se jakýmkoliv způsobem na akci podíleli, reklamní agentuře Boom za výrobu plakátů. 

Za všechny Josef Pelant.

P.S. malou obrazovou reportáž  přineseme co nevidět, po zpracování obrovského množství snímků.

Richka

 

 

 

To je nmohdy zásadní otázka při plánování venkovních ativit, výletů, zahrádkářských prací, srazů  atd. Centrální předpověď v televizi nebo rozhlase je jen tak orientační. Lokální bývá přesnější . Na   www.meteoskop.cz/karlovyvary  se dozvíte jak bude . Pokud do rámečku  " hledané  místo "napíšete   název města či vesnice, máte předpověď i tam.

Richka

Aktualizováno (Čtvrtek, 14 Únor 2013 22:30)

 

Před pár dny proběhla v televizi i rozhlase informace o další gastronomické lahůdce, kterou nás obdařilo sousední Polsko. Jednalo se o plněné trubičky a sušenky „ obohacené „ o jed na krysy. Po posypové soli a plesnivých vejcích v potravinách mohutně přitvrdili, jen co je pravda. A z vyjádření jakéhosi představitele tamního ministerstva se vlastně není o čem bavit. Zde je asi na místě parafrázovat výrok románové postavy sapéra Vodičky z dobrého vojáka Švejka….“Voni by potřebovali dostat überšvunkem přes držku a pak se s nima dá teprve mluvit“.

A jak poznat od koho vlastně je ten který výrobek. K tomu slouží už řadu let čárový, neboli EAN    ( European Article Numbering ) kód. EAN představuje soubor kontrastních čar a mezer o různé šířce a je doplněn souborem číslic a pomocných znaků. Rozměr kódu je normalizován a identifikace je prováděna pomocí čtečky kódů. Čísla jsou rozdělena do skupin. První tři místa určují stát, další čtyři místa identifikují výrobní podnik a pět míst slouží pro označení výrobku. Identifikační čísla států v kódu EAN:

Francie                30 – 37               Německo              400 – 430

Rusko                  46                      Ukrajina                  482

Anglie                  50                       Řecko                    520

Belgie+Lucembursko                     54

Irsko                     539                     Portugalsko          560

Dánsko                  57                     Polsko                  590

Rumunsko           594                     Maďarsko             599

Čína                     690 – 692           Švýcarsko               76

Itálie                        80 –   83           Holandsko               87

Vietnam                 893                    Rakousko                90 – 91

Španělsko               84                    Švédsko                   73

Česko                   859                    Slovensko               858

Na obalu výrobku je ještě jeden identifikátor. Je to malá elipsa, ve kterém je napsaná zkratka země, např. CZ a pod ním je pak číslo výrobku a další řady čísel. Pokud je výrobek tzv. přebalen, což znamená, že jej zakoupila tuzemská firma a pouze přebalila pod svou obchodní značkou a kódem země (v našem případě bude 859 ), musí na obalu být i ona elipsa s kódem země původu.

Tolik v informativní zkratce.

Richka.

Aktualizováno (Pátek, 25 Leden 2013 01:09)

 

Podnět k zamyšlení a možná i dobrý typ pro další z našich výletů do " ráje Šumavského" nám  poslal pan Václav Svoboda.

Výročí Karla Klostermanna

Vážení příznivci šumavských vycházek, dovolte, abych vám připomněl, že na letošní rok připadají hned dvě výročí spisovatele, který je se Šumavou spojen jako málokdo. 13.února uplyne 165 let od narození a 16.července 90 let od úmrtí Karla Klostermanna. Asi není nikdo, kdo by alespoň podle názvu neznal kultovní knihu Šumavy – Ze světa lesních samot. Než ji však Klostermann napsal, musel ujít složitou pouť nejen po šumavských lesích, cestách a loukách, ale také ve svém životě. Narodil se do rodiny lékaře Josefa Klostermanna v hornorakouské obci Haag. Rod však pocházel ze Šumavy, konkrétně z okolí Rehbergu (dnešní Srní). Jeden z předků je vzpomínán jako legendární dvoumetrový silák, který dokázal rukama postavit na kola převrácený vůz s dřívím a další kousky. Říkalo se mu Rankelský Sepp (podle rodiště na samotě Ranklov nedaleko Horské Kvildy). Dnes má pomník naproti penzionu Rankel na Horské Kvildě. Vraťme se však k budoucímu „spisovateli Šumavy“. Byl nejstarším z 10 dětí. Hned rok po jeho narození se rodina stěhuje zpět do Čech, do Sušice. Otec několikrát změnil působiště, ale nakonec se usadil v Kašperských Horách. Karel vystudoval gymnázium (Klatovy, Písek) a odešel do Vídně, aby se stal jako otec lékařem. Po 5 semestrech ale studia medicíny ukončil a nakonec se stal profesorem němčiny a francouzštiny na reálném gymnáziu v Plzni (byl jazykově neobyčejně nadaný – hovořil i česky, italsky, rusky, španělsky, anglicky, srbochorvatsky, rumunsky a polsky). Během studií si musel přivydělávat , neboť otec zemřel a Karel musel podporovat na studiích i nejmladšího bratra Jakuba, který se stal knězem. Z nevelkého profesorského platu podporoval i matku a další sourozence. Poté, co ovdověl, se znovu oženil, s dcerou továrníka, a tím se zabezpečil na zbytek života. Po odchodu do penze žil ve Štěkni, kde také zemřel. Hrob má v Plzni, srdce mu ale zůstalo na Šumavě, kterou tolik miloval a navštěvoval ji každou volnou chvilku. Do detailu poznal život jejích svérázných obyvatel, obdivoval jejich vůli rvát se s nelítostnou přírodou a oslavoval je ve svých knihách. Největší slávu mu přinesl již zmiňovaný román Ze světa lesních samot, jehož děj se odehrává na březnické hájovně (v té době se Březník nazýval Pürstlink a byl, stejně jako dnes, jedním z nejodlehlejších míst Šumavy, kde zima trvá 7 měsíců a 5 měsíců je chladno. Když se však vydaří slunný den, je to i jedno z nejnádhernějších míst) a jméno revírníka Kořána se stalo symbolem šumavských hajných. Z dalších knih Klostermannových stojí za přečtení např. romány V ráji šumavském, Skláři či povídky Odyssea soudního sluhy nebo Bílý samum.

Václav Svoboda, rodák šumavský

 
More Articles...
Přihlášení