Vítáme Vás na stránkách sdružení Andělská Hora.

Drazí přátelé

dovoluji si Vám vyslovit obdiv a poděkování za krásné odpoledne. Ale není mi jasné, kde berete tu energii? /Asi z toho mlýna./ A také nevím nic o Vašich čarodějnických kouscích. /Jak to, že bylo zase krásné počasí?
S pozdravem LJT.

Děkujeme za krásná slova, která potěší.

Richka

Dobrý den vážení přátelé,
děkujeme vám za vaší účast na "Slavnostním odhalení odpočívky" ve Stichlově Mlýně.
Poděkování za hladký průběh patří:
kuchaři panu Milanu Hrdličkovi, jeho zástupci Daně Patočkové, Daně Štorkánové a Evě Hermanové za velmi vlídnou obsluhu,
"topiči elektrárenskému"  Jiřímu Žemličkovi, výtvarnici Galině Šedivkové za nádhernou plastiku tváře pohanského boha Bela,
za výzdobu odpočívky celému občanskému sdružení, ing. Zdeňku Macháčkovi za zapůjčení kožešin, Vlastě Bendové za odborné čepování piva, Kamilu Pálovi za zapůjčení čepovací aparátu.
Děvčatům za keltský rituál (Jana Rytířová, Šárka Rytířová, Štěpánka Götzová a Galina Šedivková), Petru Šedivkovi za "hřebíčkový" špalek, Šedivkovi ml. za roli cyklisty Růžičky, Aleši Brožíkovi za dopečení bramboráků, firmě Trules (Martina Pelantová+Miroslav Pelant) za přípravu a úklid, rodině kameníka za cukrářské výrobky domácí "provenience" ( Pepa, Danuše a její dcera), Richardu Kaplánkovi za asistenční pomoc při přípravě akce, Monice Černé za lékařský doprovod, Milanovi Bendovi za hudební vystoupení, rodině Štruncových a Machovcových za věnování ojedinělé knihy o Andělské Hoře.
Petru Kováčovi z fa. Slouka a Slouková nejen za technické zabezpečení, Doupovským slivoňům za krásné troubení.
Za celkové řízení  akce našemu předsedovi o.s.  Mgr. Jaroslavu Hermanovi.
Hlavní poděkování patří keltskému bohu Belovi, za to že přijal naše dary a učinil pěkné počasí!
Na závěr jedna malá výtka, většina členů  "Spolku černého psa kazana"  si zapomněla vzít odznáčky.
 
Srdečně zdraví J:p.

Odhalení odpočívky ve Štichlově mlýně

Píše se druhý květen roku 2015. Je sobota časné ráno. Vrcholí přípravy na slavnostní odhalení odpočívky.

Předchozí den by naplněn převážením materiálu, stavěním kulis  a úpravou a přípravou místa.

Sobotní ráno, jak už bylo naznačeno, se nese ve znamení posledních kontrol vybavení, transportem potravin na místo činu a přípravou hmoty na bramboráčky, hlavní to pochutinou dne. V prostoru před kapličkou je připraveno místo pro "kuchyň", pódium pro účinkující a posezení pro hosty. Čas neúprosně ubíhá, už se roztápí pánev, už voní první bramboráčky v podání Dany Patočkové, druhá Dana vytváří " melťák" a vaří kafíčko, Tentzelova pánev nabírá na teplotě, aby brambůrky pak byly obzvláště dobře upečené, pivíčko je vychlazené, vše je tedy nachystáno! Vše je OK.

A už přichází první hosté.Úderem druhé hodiny se před zahalenou stavbou objevuje vrchní Druid se svoji družinou, složenou z lepých děv. Zaznívají fanfáry lesních rohů v podání Doupovských slivoňů. Starý Druid pronáší oslavnou řeč a nechává vzplanout posvátný oheň. Jeho družina obchází odpočívku a za mumlání starobylých keltských zaklínadel odhání zlé duchy. Pak přichází očekávaný okamžik. Padá opona- zahalení a odpočívka je v celé své kráse předána do užívání.

Na řadu přichází poděkování a také ocenění věcnými dary těm, kteří se nejvíce zasloužili o to, že dílo bylo dovedeno ke zdárnému konci! Poté jsme pozváni Druidem na malé pohoštění do čerstvě otevřené odpočívky. Vše je ve mžiku snědeno a zábava dál pokračuje  za přispění hudebníků z lidového bendu.Ještě si zatlouci hřebíček do špalku pro štěstí. Slavnost pomalu končí, hosté se rozcházejí.

Počasí přálo, den se vydařil.

Richka

Ořešák

21. – 30 .duben a 24.říjen - 11. Listopad

Ořešák má nepoddajný charakter, neobyčejný a plný kontrastů! Mnohdy egoistický a neústupný, zároveň ale ryzí a s širokým duchovním obzorem. Jeho reakce jsou neočekávané a spontánní a jeho ctižádost nezná hranic. Absence jakékoli přizpůsobivosti z něj dělá spíše obtížného partnera. Není vždy oblíbený, ale často je obdivovaný a má velkou autoritu. Zřídkakdy odpočívá a také ostatním nikdy nedopřeje oddechu. Na vyšších postech je geniálním stratégem s mnohostrannou inteligencí. Jeho profesní vývoj je vždy poznamenán pílí a snaživostí, levná popularita není nic pro něj!                                                                                                                                                       Jako milostný partner představuje ořech opravdovou výzvu. Na jedné straně je velmi žárlivý, na druhé straně nedělá žádné kompromisy. Překvapení jsou na denním pořádku a ne vždy je jisté, že to budou příjemná překvapení. Koho tato nejistota neodradí, ten může z vášně a síly ořechu jen získávat, v ložnici stejně jako ve všední dny.                        Obecně lze říci, že potkat Ořešák je vždy událost. Ať již toto setkání dopadne jakkoliv, zanechá na každém stopu.

Vracím se ještě k loňskému  odhalení pamětní desky básníka J.W.Goetha . V časopise TURISTA vyšel pěkný článek od pana Stanislava Wiesera, mapující nejen Andělskohorskou pamětní desku, ale i ostatní připomínky na básníka v karlovarském kraji.

Děkujeme.

Richka

Javor

11. – 20. dubna a 14. – 23.října

Javor není žádný průměrný člověk,který se ztratí v davu, ale vždy díky fantazii a originalitě z davu vyčnívá – ať už v dobrém nebo špatném. Z jedné strany nesmělý a zdrženlivý ,z druhé strany nesmírně ctižádostivý a hrdý, s obrovskou sebeúctou a neutišenou touhou po nových zkušenostech.Rád se vysmívá ,někdy je zamilovaný sám do sebe a je rád, když se o něm mluví. Je zcela přístupný lichotkám a podlézání.                                                                                                         Javor umí žít velice skromně – pokud je to nutné.I když má dobré zdraví, není jeho celkový zdravotní stav vždy nejlepší a také nervově nemůže být nijak zvlášť zatěžován. Má docela hodně komplexů. Ale je velmi inteligentní,učí se lehce, jakoby nic a má vynikající paměť.                                                                                                                                             Milostný život má Javor   velmi komplikovaný.Chtěl by imponovat a většinou svému vyvolenému partnerovi vnutit své nálady, někdy také svou vůli. Nemívá vždy na růžích ustláno,přesto vede zajímavý a rozmanitý život                                                                                                                                                

Jeřáb

1. – 10. duben a 4. – 13 .říjen

Zdánlivý útlocit Jeřábu je klamný,Jeřáb je silný, houževnatý a staví se statečně ranám osudu a životním bouřím. Ačkoliv je na jeho obličeji možné vidět častěji smích než slzy, prožijí si každé trápení – cizí nebo vlastní – hluboce a intenzivně. Ale to je právě povaha Jeřábu: plný něhy, veselý a přírodou bohatě obdarovaný. Sice není egoistický, avšak neustále se snaží nejen o to, upoutat na sebe pozornost, ale také vzít mnohé věci do svých rukou. Miluje život, pohyb a dokonce komplikace- závislý a nezávislý současně! Někdy si komplikuje svůj vlastní život zbytečným rozmýšlením a analyzováním. Dobrý vkus a schopnost vcítit se jej předurčují pro umělecké profese, ale může hodně dokázat i v jiných oblastech. V lásce reaguje překvapeně, bouřlivě, žárlivě a citlivě. Přesto se často cítí neuspokojeně a mění partnery. Je dobrým společníkem, ale chyby nikdy nepromíjí a většinou je to on, kdo opouští vztah. Vzhledem ke své sensibilitě by mohl vidět do budoucnosti, jen kdyby tomu věřil.

Letošní, pro nás  už třetí ročník keltského telegrafu , se opět povedl. Všichni, kdo se dne 21.3.2015 dostavili na hradní nádvoří Andělskohorského hradu,  prošli nejprve očistnou uličkou, kde jim v kouři posvátného ohně bylo smyto vše špatné a negativní. Takto očištěni  a pozitivně naladěni pak pokračovli dále. Náš ČERT pozval každého osobně na malé pohoštění, při kterém přítomní  probrali strategii přijímání a  předávání signálu. A pak už jsme s napětím ve tvářích i duších očekávali ten okamžik, kdy k nám dorazí signál. Letos jsme jej měli " dostat" z kopce Roh, v obci Hory. A povedlo se. Ve 20,24 byl signám zachycen a předán dále. Ještě pomocný čert  ( z radosti nad úspěšně zvládnutou akcí ) vypálil několik raket . Pak už  následovala  noční veselice.

V očekávání příštího ročníku se postupně celá sešlost vytácela ke svým domovům. Velký dík patří našemu ČERTU a jeho pomocníkům  za příkladnou organizaci a přípravu celého slavnostního aktu.

Richka

Líska 22. – 31.březen

a 24.září – 3. říjen

Lidé narození ve znamení lískového ořechu nemají často lehký život, zato ale mnohdy výjimečný. Jejich nasazení za společenské zájmy, bojový duch a schopnost prosadit se zajišťují, že se nikdy nenudí. Vždy existuje nějaký projekt, který mají na mušce a za kterým jdou. Pro jejich blízké okolí to není vždy lehké, ale Líska umí jako málokdo jiný udělat dojem na lidi a to díky empatii a šarmu.

Jako tolerantní a upřímný partner umí lískový ořech ve vztahu přesvědčit a cítí se v něm dobře. Zda se jeho partner cítí ve vztahu stejně dobře, to závisí na chemii obou partnerů. Pokud se partneři , co se týče chemie, k sobě hodí, tak nestojí dlouhému a stabilnímu vztahu nic v cestě.

Bystrost a úsudek ostrý jako břitva, které se spojí u Lísek s  neobvyklou inteligencí, mohou ale způsobit, že si vůči nim mnoho lidí vybuduje určitý odstup. Aby vytvořila soulad a harmonii, musí Líska investovat svou energii také v soukromí. I když to nepřináší tolik uznání a popularity, je to prospěšné i pro ni samotnou.

Dobrý den vážení čtenáři,

dovoluji si zveřejnit zprávu z I. všelidového sjezdu, konaného 14.3.2015 tak, jak nám ukládá jednoletý plán. Na programu byl pouze jeden bod, předat zakládajícím členům odznáčky. Činnost spolku má jen jediný hlavní a několik vedlejších úkolů, nepřetržitě zkoumat význam sousloví černý pes kazan.

Sjezd ukládá členům: být sebevědomý ale pozorný, odznak vždy a všude chránit, potkají-li se dva členi, zdraví se tak, že podávající podá pravou ruku a podávaný levou ruku, častují se slovem kazan, je-li člen na druhé straně ulice, je povoleno na sebe volat kazán!

Na přiložené fotografii je vidět, jak během sjezdu pošeptal IT zcela zdrcující zprávu.

Po konzumaci "iberáku" a současné diskuzi byly zaznamenány jen některé požadavky, protože mluvící měli v ústech špek.

Zachyceno bylo pouze toto:

a) koupit území, na kterém bude vyhlášen stát  Kazanstát

b) vydat vlastní poštovní známku na které bude

c) na zimu vysypat sůl ze slánek

d) vyšívat nášivku, na které budou tři mezikruží, ve třech místech propojena, je to symbol bludiště

e) zajistit větrovky

Dále žádám dopisovatele, aby psali slovo kazan s malým "k", a to až do odvolání. Pan Komenský by to určitě pochopil.

Ještě je potřeba, aby jste poslali své rozměry pro větrovku (XL, XXL, M, atd.)

Vám všem, kteří jste přišli na místo a už tam nikdo nebyl se vedení omlouvá.

Podle propočtů by se měl další, tedy II. všelidový sjezd konat nejdříve za 12 let, to znamená někdy kolem 13.3.2027

Zdravím, kazan!

Před vlastním dekorováním  se  ( někteří nervozní) budoucí členi odreagovali,vydýchali a uklidnili  výstupem k smírřímu kříži .

Předávání čestných odznaků probíhalo podle neschváleného rituálu následovně:

Členem spolku se můžete stát pouze v den sjezdu, člen se stává členem na věčné časy. Každý člen dostane odznáček. Předpokládá se, že členové (možno i členky) budou vážené a ctěné osobnosti, mějte to na paměti! Přijmout nového člena bude možno až po řádném úmrtí některého stávajícího.

Tady je jedna z pouček zda se stát členem spolku či nikoliv, sedněte si na židli, dejte si prvou ruku na pravé koleno a nahlas proneste: "Mám na  to"? jestli že jste sami odpovězte si sami, jestli jste mezi lidmi čekejte na odpověď.

Vlastní předání odznaku proběhlo dle vzornice A7: přijímající podá levou ruku, do pravé uchopí nepatrný kousek ovesného chleba na kterém je položen patrný kousek špeku o velikosti keltského statéru, po řádném rozkousání sousto spolkne a řekne děkuji, do pravé ruky pak dostane vytoužený odznak.

A tak to taky bylo !!

Richka

Dobrý den vážené dámy, pánové, soutěžící.

V souladu s jednoletým plánem si vás dovoluji informovat, že sedmnáctileté martyrium konečně skončilo, třikrát sláva! Celá ta dlouhá léta se soutěžilo o ztvárnění postavy patrona Doupovských hor.

Je celkem zajímavé, že těch sedmnáct let uplynulo právě v úterý 10.3.2015 v 8:20, kdy nám bylo konečně doručeno rozhodnutí nezávislé agentury. Nikdo nikdy nemohl tušit, že se tento projekt takto potáhne a protáhne. Do soutěže bylo podáno 1 245 návrhů, z toho ústních bylo  1 202. Telefonické návrhy nemohly být komisí posouzeny z důvodu nejasnosti fonetického popisu. Na přední místa se dostávala ta díla, která obsahovala jak jméno, tak kresbu. Také neúplné návrhy nemohly být do soutěže zařazeny.Za celou tu dobu, byla komise několikrát odvolána či přestavěna. Během času byla zaregistrována snaha utvořit hodnotící podvýbor, ale to díky bohu neprošlo. Je třeba podotknout, že na pozůstalých členech se takto dlouhý čas notně podepsal, samozřejmě jsme si vědomi, že mysl některých dosáhla jisté únavy. Všichni ti, co pořád jenom kritizovali ale zapomněli, že je to pouze soukromý sektor, kdo rozhoduje o výsledku hodnotící komise.Někteří dopisovatelé se snažili záměr i závěr znevážit, zesměšnit, nebo dokonce zamotat.Komisi byly podsouvány desítky jiných souvislostí, které opravdu nemají nic společného s patronem Doupovských hor a nijak s tím nesouvisejí, a to ani v nejmenší míře.Musím ještě zdůraznit, že ani fenomén slov, "Černý pes Kazan" se s tímto nemůže a ani nesmí nijak spojovat!

Doupovské hory nejdříve obývaly slovanské kmeny, které byly později vytlačeny germánskými hordami. Všichni tito obyvatelé měli vždy skřítka, bůžka nebo vílu, vždy vázané jen k jedné hoře. Doupovské hory jako celek tedy nikdy neměli svého ochránce.Není možné v jednom článku zachytit dlouhých sedmnáct let, kdy se vše měnilo a neustále přicházely nové a nové podněty. 

Tedy vítězem soutěže se stal známý karlovarský malíř Petr Strnad, který postavu patrona namaloval hned třikrát a samozřejmě i pojmenoval.  Na přiložené fotografii je vidět jak Petr Strnad přebírá ocenění.Možná, že přilehlé obce budou mít zájem o upomínkové předměty s kresbou patrona nebo jeho postavičku, pohledy atd.S souvislosti s tímto vyhlášením se připravuje jednání o vydávání časopisu s názvem "Doupovák", bude potřeba ustavit redakci a vše kolem. Prosím, hlaste se do redakčního týmu: šéfredaktor, redaktor, grafická úprava a samozřejmě bude potřeba najmout dopisovatelé. 

Pro pořádek ještě uvádím, že vítězné dílo je chráněno, proto jakékoliv použití musí mít náš písemný souhlas!

Registrovaná ochranná známka je zapsaná v rejstříku ochranných známek u Úřadu průmyslového vlastnictví. (UPV)
Ochranná známka je typ duševního vlastnictví ke jménu, slovu, frázi, logu, symbolu, obrázku nebo kombinaci těchto prvků.
Vlastník registrované ochranné známky může v případě jejího porušení započít právní úkony, směřující k zabránění neoprávněného použití této známky. Vlastník i neregistrované ochranné známky též může podniknout kroky k žalobě.

© / ®.

Srdečně zdraví Josef Pelant

Ještě něco záhad kolem černého psa Kazana.

Navazuji na příspěvky,které už byly publikovány . Problematika není zcela jednoznačná. Jak vyplývá z poznatků agentury vs ATO . Ale co je jasné, je ,že „černý pes“ je historicky doložen už v tajném spise hradního alchymisty Tentzela ( spis je stále tajný, tak není možno jej zveřejnit ) . Jen se podařilo potajmu oreprodukovat část stránky, kde je „ černý pes“ .

(levá strana) Patrně symbolizuje sepětí sil měsíce + vědy ( baňka) a a psa. Proč právě psa? Prostě víc hlav víc rozumu.

Ale z jiného pohledu byl „ pes“ také považován za zlotřilý fenomén. A že mohl škodit, dokládá zápis z matriky jednoho malého městečka v Ardenách ( oběť byla patrně na doupovsku někde napadena a naposled vydechla pak v domácím prostředí.

A z téhož kraje je vyobrazení „ bestie“, zde monstre, jak je pojmenován „ pes“ . Jeho sláva tak překročila i hranice tehdejší monarchie. Je značně velký oproti oběti, protože jak známo „ strach má velké oči“ a kreslíř měl patrně nahnáno už jen z popisu toho „ monstra „.

A také další dobové barvotiskové vyobrazení ve vesnickém kalendáři je poplatné době vzniku.     ( českými popisky označena později).

Ideologický náboj je zcela patrný. Tento děsný motiv měl držet poddané prosté vesničany dále od panských sídel ! Něco jako „ dále od hradu dále!“ .

To jsou prozatím poslední reálie.

Richka

Lípa

11. – 20. března a 13. – 22. Září

Čím je starší, tím větší má radost z náklonnosti a pozornosti rodiny a přátel. Klidně a trpělivě přijímá, co jí život přináší. Námaha, boj a spěch jsou jejími nepřáteli, neboť její charakter je málo aktivní, má sklon k pohodlnosti, je mírná a poddajná. Sní stále o životě v blahobytu a o cílech, kterých nemůže dosáhnout. To je také důvod, proč se často hádá se svým osudem, je nespokojená nebo si dokonce občas naříká a stěžuje.

Život s ní je přesto lehký a příjemný, neboť Lípa je „ dobrá duše“ a je ochotná obětovat se pro všechny své blízké. Je inteligentní a všestranně nadaná. Ale její schopnosti se většinou zcela nerozvinou, protože ji chybí potřebná výdrž. Některé Lípy se mohou díky svému postoji, kdy si jen stěžují, dopracovat až k určitému podivínství. Jiné Lípy se pevně a odevzdaně přimknou k lidem, ve kterých tuší spřízněnou duši.

V lásce ovšem jen zřídka nachází vysněné štěstí. Pozor: Lípa je velmi žárlivá!

 V naší poště :

_____ Původní zpráva _____

Od: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Komu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Datum: 3.3.2015 23:33:10

Předmět: V lese

Vážení, na Vašem webu sleduji se zaujetím diskusi o „Vládci Doupova“. Mám taky jeden poznatek. Když jsem se vloni na podzim, tuším, že to bylo někdy kolem 22.10.2014, fotografoval krásný podzimí les v okolí rozhledny nad Kyselkou, měl jsem divný pocit. V zátylku. Takové to svědění a tlak ( teda v tom zátylku, samozřejmě). Jako by mě někdo usilovně a vytrvale pozoroval. Kolem ale bylo pusto a prázdno.To jsem si tady myslel. Doma , když jsem si pak nalovené snímky prohlížel v PC, narazil jsem na něco, co mě udivilo. Teprve zpětně jsem si z hrůzou vzpomněl, že „ ta věc“ se vlastně na mě dívala a asi se i trochu otáčela stále mým směrem! Že by to byl ten, jehož jméno nelze vysloviti nahlas ?

Snímek po zvětšení přikládám.

Richka

Vrba

1. – 10. Březen a 2. 12. Září

Tento strom je krásný, ale plný zármutku. Ženská vrba je nesporně půvabná a mužská nachází u opačného pohlaví mnoho uznání.Vrba je jedním z nejsenzitivnějších stromů, přitom se zde ale jedná pouze o citlivost a vnímavost v citových záležitostech, ale také o obzvlášť výrazné vnímání v duchovní oblasti. Vrby mohou mít občas správné předtuchy. Lidé – Vrby často kolísají mezi jednou stránkou, která je zasněná a emocionální a mezi druhou stránkou, ovlivněnou neklidem nestálostí. To vysvětluje také to, proč tito lidé působí tak, jako by se s nimi dalo lehce manipulovat.

Ve svazku s ostatními lidmi mohou byt Vrby hodně komplikované. Jejich závislost na vlastních náladách a současně vysoké nároky, které kladou na své protějšky, z nich nedělá jednoduché partnery. Láska jim často přináší zármutek a i v případě, kdy se jim zdá, že našli vysněného partnera, nejsou úplně spokojení a šťastní, ale zcela jistě si najdou něco, co by se dalo na tomto svazku kritizovat.

Vrby milují hezký domov a všechny drahé věci v životě, jako jsou šperky, krásné oblečení, daleké cesty a jiné. Co se týče zjevu, jsou Vrby velmi často půvabné bytosti, kterým se ve společnosti dostává uznání. Ale jejich vnitřní zármutek způsobuje, že si od nich mnozí lidé udržují odstup, protože tento rozporuplný pocit nechápou.

Po čase se opět  vyjasňuje ve věci strážce Doupovských hor. Objevila se nová fakta !

Na @ adresu našeho webu jsem dostal zajímavý mail. Psal jeden čtenář ( jméno znám, ale nepřál si být jmenován), že jeho 85 letý dědeček vlastní velmi zajímavou knížku, která by nám pomohla objasnit záhadu strážce Doupova. I sjednal jsem si schůzku. Dědeček, nazývejme jej tak, mi vyprávěl, jak k oné knížce přišel. Bylo to na přelomu let 1953/54, kdy pracoval na JNV KV ( pro mladší, zkratka znamená jednotný národní výbor Karlovy Vary) na odboru kultury. V té době probíhala likvidace obcí v prostoru dnešního VVP Doupov. V městečku Doupově, v klášteře, byl mimo jiné i archiv a muzeum prvotisků. A právě zde v oddělení Libri prohibiti, knížku objevil. Dle jeho slov se mu líbila pro svoji koženou vazbu. Teprve později, po zevrubné prohlídce zjistil, co že to vlastně má. Dlouho její existenci tajil. Měl strach , protože pracoval na katalogizaci sbírek a knížku vlastně ukradl. Dalo velké úsilí „dědečka“ přemluvit, aby dovolil některé části reprodukovat.

Měl jsem také možnost si v díle zalistovat a objevil jsem kresbu Doupáka, který jak stojí pod obrázkem je : …Duppauer böse werden, což znamená, rozzuřený Doupák. Text je místy špatně čitelný a je psán staroněmčinou s množstvím archaických výrazů. Přesto ale z textu vyplývá, že Doupák byl, když jej někdo podráždil nebo dokonce urazil, pěkně rozpálený, doslova se píše „ als Dreifuß“. Tím je potvrzena i podobizna Doupáka ze sklepa v Hlavákově, o které psal ve svém příspěvku pan Huml 24. ledna ( viz článek : Další fakta).

   V knize je také plno zmínek o Černém psu. Také z jiných zdrojů máme další materiály. Po jejich prostudování a zpracování budou postupně zveřejněny.

  Krásná kožená vazba díla.

  Na předsádce je věnování paní baronce Fugger - Babenhausen

  Historie Doupovského kraje

 Olejomalba Doupáka, která vlivem času ztratila svou původní barevnost.

  Tatáž malba po velmi náročné digitalizaci.

   Richka

Podzimní inspekce nyní uprostřed zimy? Trochu divné . Vysvětlení je ale velmi prosté a jednoduché. Náš jednatel, který onu zmíněnou inspekci po " pamětihodnostech" o.s. provedl , tak dlouho piloval a vybíral ty nejvhodnější záběry až mu uniklo, že už je vlastně zima. No nic naplat. Ovšem výsledek je velmi pěkný. Ostatně posuďte sami.

Richka

Borovice

19. – 28. Únor a 24. Srpen – 2. Září

Borovice si je vědoma svých předností; často bývá zamilována sama do sebe a ráda se pohybuje v příjemné a milé společnosti. I přes tuto zjevnou slabost je schopna klást velmi silný odpor a dokáže se vyrovnat a každou potíží. Dokáže si zařídit život tak, aby pro ni byl co možná nejpříjemnější. Borovice je od základu aktivní, není v ní ani náznak pasivity: smělá a přímá, dokáže si poradit v každé situaci, ze které vždy něco vytěží pro sebe. Je to dobrý parťák a správná kamarádka. Příliš hluboká přátelství považuje však za něco svazujícího a raději si drží odstup. Zato však rychle vzplane jasným plamenem vášně a lásky, žel žhavý proud citu uhasne stejně rychle, jako vzplál.

Borovice se často pohoršuje nad různými událostmi a velmi rychle dokáže vše vzdát a ztratit. Proto zažívá mnoho hořkých zklamání, dokud se jí nepodaří najít vytoužený ideál. Odpovídající rovnováhu nachází borovice vždy v zaměstnání. Má vynikající organizátorský smysl a u spolupracovníků důvěru. Vybavená praktickou životní filozofií a povahou si dokáže vydobýt odpovídající úspěchy do doby, než ji nové myšlenky a nápady, které mimochodem bere velmi vážně, nedovedou k jinému cíli.

Břestovec

9. – 18. Únor a 14. -23. Srpen

Břestovec je mohutný, vzrostlý strom, vynikající vyjímečnou a plnokrevnou krásou. Je schpoen přizpůsobit se všem životním podmínkám, ačkoliv touží výhradně po nejvyšším komfortu. Břestovec se těší vyloženě ukázkovému zdraví. Nepatří právě k plachým lidem a mívá sklony se na ostatní dívat trochu z patra. Sebevědomý a odhodlaný, občas netrpělivý a lehce vznětlivý, chce lidi ve svém okolí vždy ohromit, při jeho píli a mnohostranném nadání, zvláště na hudebním poli, to pro něj nebývá nijak obtížné. Za všech okolností důvěřuje v sebe sama a údery od protivníka jej jen tak nezastraší. Cílů, které si jednou předsevzal, vždy dosáhne a to i v oblasti citů. Jeho partner se může pevně opřít o jeho zdravý optimismus a rád se nechá nabíjet jeho energií. Požadavky břestovce bývají však velmi vysoké a není snadné je vyplnit, často bývá vybíravý a celý žiivot čeká vlastně na jedinou velkou lásku. Ve svém povolání a zaměstnání se projevuje vynikajícími řídícími schopnostmi a dokáže se velmi rychle rozhodovat. I když se zdá, že byl přímo stvořen pro dobrodružství, po kterých velmi touží, většinou pracuje ve standardních profesích, jež však mohou mít čas od času dynamický průběh.

Poznámka:

Břestovec ( latinsky CELTIS) je strom z rodu rostlin konopovitých ( Cannabeceae ).Strom je vysoký max. 20 metrů s rozložitou korunou a velmi dlouhými větvemi. Borka ( kůra) je podobná buku, je hladká s olovově šedou barvou. Listy jsou oválné, 5 - 15 cm dlouhé s dlouhou špičkou. Dřevo je pevné a ohebné. Používalo se jej na výrobu rybářských prutů a bičů. V řečtině znamená keltis bič - odtud je i vědecký název stromu CELTIS.

Břestovec hojně roste v tropickém pásmu. U nás je několik exempářů v botanických zahradách.

Richka

Topol

4. -8. Únor, 1.-14. Květen a 5. -13.srpen

     Lidé ve znamení topolu mají jeden zcela výjimečný dar: vypadají po dlouhá léta stále stejně –svěží a mladí, zdá se, jako by snad vůbec nestárli. A k tomu navíc vypadají velmi dobře, jsou skutečnou ozdobou. Tento fenomén je však pro topoly obzvlášť důležitý, protože jejich nejhorším „nepřítelem“ je čas. Vypadá to, že je stále něco honí a pronásleduje, neustále mají na vyřízení tolik věcí, které je třeba ještě udělat. Topol potřebuje vlídné zacházení a příjemné prostředí, ale protože bývá i velmi vybíravý, zůstává často sám a opuštěný. Jeho neklidné srdce je schopno hlubokých citů, nachází však málokdy naplnění. Jeho nesmírná citlivost mu způsobuje v životě velké těžkosti. Jednou plný pesimistických myšlenek, jindy zase nabitý nadšením, své prožitky uchovává hluboko ve svém nitru. Topol bývá obdařen uměleckými vlohami, dokáže dobře organizovat a mívá sklony k filozofování. K jeho nejušlechtilejším povahovým vlastnostem patří spolehlivost v těžkých životních situacích. Topol bere partnerský vztah velmi vážně a jen velmi zřídka svého životního druha opouští. Nezávislá bytost ve znamení topolu se pod vlivem lásky stává poddajnou a oddanou.

Richka