Pěkné ráno Vám přeji vážení přátelé,

ze šumavského putování si vám dovoluji poslat několik desítek fotografií, na kterých se fotograf pokusil zastavit Váš čas.

Poděkování patří firmě LIGNETA, řidič panu Petru Svobodovi, za velmi bezpečnou jízdu, vedoucímu zájezdu panu Václavu Svobodovi za přípravu trasy, asistentu panu Jaroslavu Hermanovi za asistenci :-D, paní Haničce Báčové za moc dobrý švestkový koláč, všem Růžičkům za na nošení plakátů a samozřejmě vám všem za výbornou ukázněnost.

K některým přátelům tyto zprávy jaksi nechodí, prosím o jejich přeposlání.

Děkuji.

Ať žije Šumava 2019!

Všechny vás zdravím velmi srdečně.

Pepa

Zhodnocení

Tři měsíce sucho a 1.září jak na chalupě u lesa! Jak říkal starý Murphy - když se může něco pokazit, tak se to pokazí. V tomto případě počasí. Ponuré deštivé ráno trochu rozjasnila v Klatovech na pumpě veselá počišťovačka z Běšin, do níž bratr náčelník vpravil několik deci slivovice a dorovnal jí tak hladinku. V Sušici se konala místní pouť a zazněly názory, zda by nebylo lepší zůstat. Autobus však nekompromisně odbočil na most přes Otavu a zamířil do lůna šumavských hvozdů. Několik zahradníků se zaradovalo, když poznali zahradnictví, v němž si loni zakoupili trvalky, které se ukázaly trvalkami nebýt. Stoupání na nejvýše položenou obec v Čechách, Horskou Kvildu, zpříjemnil bratr náčelník historkami ze svého pohnutého života a telefonáty s vedoucím pstruží líhně v Borových Ladech panem Š., přejmenovaným podle druhu zranění, jež si způsobil, Výron. V líhni nás tedy přivítal Záskok, který byl ovšem skvělý - odborně i lidsky. Poučeni o intimním a pohlavním životě pstruhů jsme vyrazili do mlhy a mžení. V íčku na Svinných Ladách nikdo neodolal možnosti vyprázdnit měchýř, jak říkávali naši předci, v luxusním Water Closet. Jelikož se ale následně nalili kafem z automatu, byli na tom po pár kilometrech stejně. Nutkání. Morálka pochodujících byla skvělá, kázeň trochu haprovala, protože "závodníci" byli pořád kdesi v mlze vepředu, zatímco "kochači" kdesi v mlze vzadu. Nejvíc se všichni těšili na Alpskou vyhlídku a nebyli zklamáni. Viděli pravé alpské mlíko. Sesun dolů do "Borovek" byl už rutinou, na rozdíl od Švejka na Karlově náměstí nebyl nikdo zachvácen automobilem. V úžasné cukrárně jsme se odměnili za příkoří počasí skvělými domácími dortíky a kávičkou, fajnšmekři si dali i brokolicovou polévku. Bratr náčelník v podnikové kuchyni umyl po všech nádobí a vyměnil si s majitelkou čísla. Cestou busem do údolí nám zopakoval všechny poučky, příběhy, jména a další důležité informace, protože opakování je matkou. Bohužel ne všichni loajálně naslouchali, někteří bdělost jen předstírali a ve skutečnosti spali. Vzhledem k okolnostem však byli tolerováni. Po tradiční "žranici na pumpě" vyrazila Expedice Šumava 18 domů. Co se dělo po zbytek cesty už nevím, protože v době, kdy expedice opouštěla hranice kraje, nakupoval jsem v klatovském Kauflandu nedělní snídani. Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se o zdar dalšího ročníku putování Šumavou zasloužili, jenom tomu nahoře ne. Doufám, že do třetice už na nás déšť nesešle a že Expedice Šumava 2019 bude opět zalita sluncem. Takže ještě jednou dík všem a na shledanou za rok. Václav Šumavský.